Africký chlapec byl vystaven v zoologické zahradě jako atrakce. Denně se na něj chodilo dívat 40 000 lidí

Ota Benga byl oblíbenou atrakcí, mnohé lidí ale pobouřil způsob, jakým se s ním jednalo. Osud tohoto muže se však nezlepšil ani poté, co byl ze zoo propuštěn. Ota Benga se narodil asi roku 1883 kočovnému kmeni trpasličích lidí. Bylo to na území dnešní Demokratické republiky Kongo. Během jeho puberty zabili jeho rodinu belgičtí vojáci. Chlapec sice unikl, později byl však zajat dalším kmenem. Ten ho pak prodal jako otroka farmářům.

Vykoupení z otroctví a cesta k exponátu

Tam ho našel americký průzkumník a podnikatel Samuel Phillips Verner. Vykoupil Otu za libru soli a kus látky. Nebyla v tom ovšem žádná lidumilnost, jednal totiž jménem Světové výstavy exotických národů. Benga se tak dostal do USA, kde se stal oblíbeným „výstavním objektem“. Vernera zatím porota za jeho úsilí ocenila zlatou medailí. Mezi „lidská lákadla“ patřil například Geronimo, který byl původně náčelníkem indiánského kmene Apačů.

iZdroj fotografie: Public Domain

Podle zkazek pak navázal s mladým pygmejským „kolegou“ blízké přátelství. Po výstavě vzal Verner Bengu zpátky, chlapec už se ale v Africe necítil být doma. Chtěl žít nadále a Verner jeho přání splnil. Mladý černoch se tak dostal do newyorského zoologického parku v Bronxu. Nejdříve pomáhal s krmením a péčí o zvířata, vedení se ho ale záhy rozhodlo využít i jinak. Pochopilo, že afrického hosta lze využít mnohem lukrativnějším způsobem.

Hra s opicemi, střelba na terč a další kousky

V září 1906 byl proto veřejně vystaven posměchu jako primitiv v kleci s opicemi. V neděli zdarma, po zbytek týdne za 25 centů. Ota sehrál svou roli záměrně – předváděl různé kousky, pral se s opicemi a střílel z luku na terč. Pletl také houpací sítě a mluvil zvláštním, pro návštěvníky neznámým jazykem. Laikům také přišlo, že mu opice rozumějí. V souladu s tradicemi kmene byly navíc přední zuby chlapce ořezány do špiček.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Vypadaly tedy jako upíří a vedení zoo tuto podivnost samozřejmě vyzdvihli. Bengu byl propagován jako někdo, kdo je schopen „roztrhnout“ každého, kdo se mu postaví do cesty. Podobně jako u dalších klecí se zvířaty, byla i tady informací tabulka o místě původu a „odchycení“. Domorodec podle ní měřil 150 centimetrů, vážil 46 kilo a bylo 23 let. Tento „Africký divoký muž“ se záhy stal nejpopulárnější atrakcí celé zoo.

Protesty organizací bojujících za lidská práva

Denně ho sledovalo na 40 000 lidí, kteří žasli nad jeho kousky a podivnými zvyklostmi. Jeho nepříjemná situace však kromě senzacechtivých návštěvníků přitáhla také pozornost lidskoprávních aktivistů. Především významné křesťanské barevné organizace, která zahájila rozsáhlé protesty. Ředitel zoo tak domorodého chlapce po pouhých 20 dnech z výstavy odvolal a svěřil do péče prezidenta organizace. Ten ho naučil anglicky a jíst u stolu.

O 4 roky později nastoupil základní školu v Tenesse, vystudoval teologii a začal pracovat v tabákové továrně. Chtěl si našetřit na cestu zpátky do střední Afriky a začít tam zcela nový život. Naděje mu zmařilo vypuknutí první světové války, což výrazně omezilo cestovní možnosti. V návalu beznaděje tak Benga spáchal v březnu 1916 sebevraždu. Zapálil obřadní oheň, vytrhl si zuby a vypůjčenou pistolí se střelil do srdce.