Protivzdušný systém Tor je ve velkém nasazován ve válce na Ukrajině. Nechvalně se proslavil jako zbraň, kterou Írán sestřelil letoun plný cestujících.
V lednu 2020 odstartoval z teheránského letiště letoun Boeing 737-800 letící do Kyjeva. Na jeho palubě bylo 176 lidí. Krátce po startu ho ale zasáhly dvě rakety a zřítil se. Omylem jej sestřelily íránské Revoluční gardy, které ho považovaly za nepřátelský stroj. Použily k tomu protivzdušný systém Tor. Zbraň intenzivně využívanou v současné válce na Ukrajině. Poslední zprávy naznačují, že asi 15 kusů nejnovějších Tor-M2, což je významně modernizovaná varianta, poslalo Rusko do Běloruska.
SSSR hledalo systém proti střelám
Vývoj systému Tor začal v polovině 70. let v Sovětském svazu. Ten se vždy soustředil na vývoj kvalitních protivzdušných systémů, protože si byl vědom, že jeho letectvo je mnohem slabší než letectva zemí NATO. Hledal systém krátkého dosahu se schopností zasahovat letadla, vrtulníky a řízené střely, dnes i drony, v malých a středních výškách. A také kvalitní zbraň určenou na sestřelování řízených střel AGM-86. Nosily a odpalovaly je americké bombardéry B-52 mimo dosah protiletadlové obrany.
Do výzbroje byl Tor zaveden v roce 1986. Ukázal se jako mimořádně kvalitní systém, navíc byl v dalších letech významně modernizován. Jeho schopnosti se tak zlepšily. Je mimořádně mobilní, protože je umístěn na pásovém podvozku. Umožňuje mu dosahovat rychlosti až 65 kilometrů v hodině. Výhodou je, že svými radary dokáže detekovat cíle i v okamžiku, kdy se hýbe. Pro odpálení střel ale musí zastavit, i když existují pokusy umožnit střelbu i za jízdy. Vyskytují se i varianty na kolovém podvozku.
Zlepšování schopnosti Toru
Radary umístěné na vozidle umožňují odhalit cíle do vzdálenosti až 25 kilometrů. Systém by měl být v jeden okamžik schopen detekovat až 48 cílů. První varianty Tor byly schopné navádět dvojici odpálených střel na jeden cíl. Modernější pak na dva a nejnovější verze jsou údajně schopny v jeden okamžik řídit střely na 4 cíle najednou.
Na jednom vozidle je standardně 8 střel, i když existuje i verze s novými, menšími, ale výkonnějšími střelami 9M338, kterých zde má být 16. Standardně používaná střela 9M330 váží 167 kilogramů, je 3 metry dlouhá a má hlavici o hmotnosti 15 kilogramů. Dosahuje rychlosti až Mach 2,8. Dostřel je 12 kilometrů do dálky a až 10 kilometrů do výšky. Řízena je pomocí radaru a má přibližovací rozněcovač.
Existuje i námořní verze systému 3K95 Kinžál, kterou Rusko umísťuje na plavidla. V poslední době také Rusko na některé lodi na přistávací plochu pro vrtulníky řetězy připoutalo modul Tor, což je vlastně systém bez pásového podvozku. Systémy Tor jsou dnes ve výzbroji více než 15 zemí. Kromě války na Ukrajině byly použity v rusko-gruzínském konfliktu, v Náhorním Karabachu nebo Sýrii.