Pasivní ochrana tanků není dostatečná, mnohé zbraně ji umí překonat a navyšovat ji je velmi obtížné. I přes to jsou tanky stále užitečnou zbraní.
Podle některých údajů již Rusko mohlo na Ukrajině ztratit téměř 3 tisíce tanků. Mnohé z nich padly za oběť protitankovým střelám, kterých ukrajinská armáda dostala velké počty od západních spojenců. Ruští tankisté jsou si této hrozby evidentně vědomi a všemožně se snaží ochranu svých strojů navýšit. Dokonce takovým způsobem, že na tanky umisťují improvizovaný přídavný pancíř v podobě kanálových poklopů.
Dva poklopy v přední části tanku
To alespoň ukazují záběry tanku T-72B3 pořízené během podzimu v Chersonské oblasti. Zachycují stroj, který má na své přední části přichycené minimálně dva kulaté kanálové poklopy. Ty mají tloušťku několika centimetrů a hmotnost zhruba 140 kilogramů. Jediným důvodem, proč si je sem vojáci umístili, je snaha posílit pancíř. Ten by zde měl být 280 milimetrů silný a mít odolnost ekvivalentu 500 až 600 milimetrů RHAe.
To proti moderním střelám nestačí. Například střely Javelin, které útočí shora na nejslabší části pancíře tanku, prorazí 760 milimetrů RHAe a větší verze ukrajinského systému Stugna-P dokonce 1 100 milimetrů RHAe. Otázkou ale zůstává, zda poklop, který může mít sílu zhruba 50 milimetrů, vlastně může pomoci. Hmotu sice přidává, ale většinou jsou poklopy z litiny. Ta je známá tím, že je křehká, nikoli odolná jako kov a další materiály pancíře. Při explozi kumulativní hlavice asi příliš ochranu nezvýší.
Možné oslabení reaktivního pancíře
Existuje velmi velká možnost, že si tankisté dokonce uškodili. Tanky T-72B3 totiž mají na velké části povrchu reaktivní pancéřování Kontakt-5. Jeho bloky jsou pod kanály na tanku jasně viditelné. Reaktivní pancíř tvoří dvě kovové destičky, mezi kterými je výbušnina. Ta při dopadu střely na tank exploduje a má za úkol vychýlit směrovaný výbuch kumulativní hlavice či oslabit penetrátor tak, aby neprorazily vlastní pancíř tanku. Otázkou je, jak takový systém bude fungovat, pokud na něm leží 140 kilogramů těžký kus litiny.
Nejde o první způsob, jak se ruští tankisté snaží své stroje ochránit. Nejznámější jsou střechy ze slat mříží nad tanky, které měly chránit před raketami typu Javelin a NLAW. Ukázaly se jako neúčinné a posměšně se jim přezdívá grily. Navíc zvyšovaly siluetu tanku a usnadňovaly jeho odhalení. Jiným způsobem je umísťování pytlů s pískem na tanky, případně na takzvané grily. To je způsob používaný již za 2. světové války. Proti kumulativním hlavicím opravdu částečnou ochranu poskytnout může, ale ne příliš velikou.