Naši starověcí předci byli promiskuitní, křížili se s jinými hominidy. Nejdříve to byli neandertálci, pak denisované, tvrdí vědci

Dlouhou dobu byl za předka moderních lidí považován jen Homo sapiens a vědci předpokládali, že jiné větve našich příbuzných jako slepé vyhynuly. Ovšem již před několika lety genetické výzkumy prokázaly, že se naši předci museli křížit s neandertálci, protože jistá nevýznamná část lidské DNA je neandertálská. Poslední průzkumy naznačují, že nejde o jediné případy křížení mezi různými větvemi lidských předků, ale že jich bylo více.

Hominidé objevení jen před několika lety

Tím, kdo se měl s lidmi křížit, mají být denisované. Jde o druh hominidů, kteří byli identifikováni teprve až v roce 2010 při zkoumání DNA ženského prstu nalezeného na Altaji o dva roky dříve. Později byla další osídlení tohoto druhu identifikována i v oblasti Tibetu. Tito jedinci žili na Zemi před zhruba 50 až 30 tisíci lety. Tedy asi ve stejné době, kdy existovali i neandertálci a Homo sapiens. A vše nasvědčuje tomu, že kontakty a křížení těchto ras nebyly ojedinělé.

Vědcům se při zkoumání denisovanské DNA podařilo zjistit, že ji obsahuje i lidská DNA. Asi 5 procent denisovanského původu v sobě mají Melanésané, kteří obývají Novou Guineu nebo některé ostrovy v Tichomoří. Mnohem menší procento pak obyvatelé jižních částí Asie. Vše tedy ukazuje na to, že předkové lidí, kteří se křížili s denisovany, nakonec migrovali na ostrovy Tichého oceánu. Třeba Tibeťanům prý mohly geny po předcích pomoci přežít ve vysokých výškách.

Nejen Melanésané, ale i Japonci a Číňané

Překvapení ale přinesly výsledky dalšího výzkumu genomu, tentokrát v jiné části Asie. Protože objevily genetický materiál pocházející od denisovanů u některých obyvatel Číny a Japonska. Překvapením bylo, že se jednalo o úplně jiné genetické sekvence, než jaké se vyskytují u Melanésanů. Vědci se proto domnívají, že je to důkaz zcela jiného křížení mezi Homo sapiens a denisovany. K tomu tedy mělo docházet minimálně na dvou odlišných místech a možná i v odlišné době.

iZdroj fotografie: Thilo Parg / Creative Commons / CC BY-SA

Genetické výzkumy tedy naznačují, že kontakty a soužití předků lidí musely být mnohem intenzivnější, než se vědci v minulosti domnívali. Svědčí o tom nejen genetické nálezy, ale i artefakty, které například u Homo sapiens a neandertálců v Evropě naznačují vzájemné předávání znalostí a technologií. V lidském genomu je navíc asi čtvrtina DNA, jejíž přesný původ vědci stále neznají. Je tedy možné, že potomci lidí se mísili ještě s dalšími rasami, o kterých dosud ani nevíme.