Cizinci jsou v šoku: Proč v tomhle českém ráji nejsou žádné davy? Je to největší poklad Vysočiny

Telč má zápis na seznamu UNESCO od roku 1992, jedno z nejkrásnějších náměstí v Evropě, a pětkrát méně turistů než Český Krumlov.

Foto: Palickap - licence CC BY-SA 4.0

Kdo poprvé projde branou na náměstí Zachariáše z Hradce, obvykle zpomalí. Souvislá řada renesančních a barokních štítů, pod nimi podloubí, uprostřed kašna a morový sloup, a kolem skoro nikdo. Žádné zástupy se selfie tyčemi, žádné fronty na zmrzlinu, žádný hluk z reproduktorů průvodců. Telč působí, jako by někdo vzal městečko ze středoevropského snu a zapomněl k němu přidat turistický provoz. Přitom nejde o žádnou druholigovou památku. UNESCO ji zařadilo mezi světové dědictví hned ve dvou kritériích: pro „velkou krásu a harmonii“ trojúhelného rynku i jako nejlépe dochovaný příklad plánovaného středověkého sídla svého typu. Jenže zatímco Krumlov praská ve švech, Telč si ten klid drží. A právě v tom spočívá její největší luxus.

Čísla, která překvapí

Stačí položit vedle sebe tři řádky z dat Českého statistického úřadu za rok 2024. Správní obvod Telč evidoval v hromadných ubytovacích zařízeních 38 637 hostů a necelých sto tisíc přenocování. Správní obvod Kutné Hory, další české město na seznamu UNESCO, zaznamenal 103 305 hostů. A město Český Krumlov? Téměř 214 tisíc. Telč tedy přitáhla zhruba třetinu kutnohorského a necelou pětinu krumlovského objemu.

Důvod není v tom, že by Telč byla méně krásná. Městská rozvojová strategie problém pojmenovává jinak: turisté přijedou, projdou náměstí, nahlédnou do zámku a jedou dál. Průměrná doba pobytu je krátká, ubytovací kapacita skromná: 33 hromadných ubytovacích zařízení, 503 pokojů, 1 490 lůžek. Telč nemá krumlovský ekosystém hotelů, restaurací a večerní zábavy, který návštěvníky drží přes noc. A právě proto tu ráno můžete sedět na lavičce pod podloubím a slyšet jen vlastní kroky.

Proč vypadá pořád stejně jako před pěti sty lety

Po ničivém požáru na konci 14. století se Telč přestavěla v kameni, obehnala hradbami a posílila systém rybníků. Rozhodující otisk vtiskl městu Zachariáš z Hradce, moravský šlechtic, který ve druhé polovině 16. století přebudoval gotický hrad na renesanční zámek a inspiroval přestavbu měšťanských domů kolem náměstí. Výsledek: jednotný renesanční celek, jaký nemá v Česku obdobu.

Co je ale stejně důležité, Telč unikla restaurátorské „mánii“ 19. století. Zatímco jiná historická centra prošla puristickými úpravami, telčské domy si ponechaly autentickou vrstvu. Národní památkový ústav dnes zdůrazňuje právě tuto neporušenost: dochovaný půdorys, původní parcelaci, kamenné hradby i propojení města s krajinou rybníků. Statut městské památkové rezervace a přísná regulace zásahů do střech a podkroví fungují jako pojistka, že se ráz náměstí nezmění ani pod tlakem nových investic.

Filmová kulisa, která nepotřebuje dekorace

Telč si opakovaně vybírají filmaři, a není těžké pochopit proč. Kompaktní historické exteriéry bez rušivých novodobých vstupů, zámek, rybníky a náměstí, kde stačí odklidit pár aut a jste ve středověku. Natáčela se tu Pyšná princezna, Jak se budí princezny, Z pekla štěstí, Kouzelný měšec i Až přijde kocour. Novější seznam filmařských stop přidává Bathory, Borgii nebo Bajkeře. Město samo se popisuje jako „stvořené pro filmaře“, a tady výjimečně nejde o marketingovou nadsázku.

Kdy jet a co stihnout za den

Největší šance na prázdné náměstí je ve všední den mimo hlavní letní sezónu, tedy v dubnu, květnu, září nebo říjnu. Zámecké okruhy většinou startují v 10:00, v červenci a srpnu od 9:00, takže ranní příchod před devátou znamená náměstí téměř pro sebe. Druhá ideální chvíle je podvečer po zavíracích hodinách atrakcí. Naopak se vyplatí vyhnout se termínu festivalu Prázdniny v Telči, který v roce 2026 běží od 31. července do 16. srpna.

Jednodenní minimum vypadá takto:

• Náměstí Zachariáše z Hradce — celá obchůzka včetně podloubí a pohledu na dům čp. 15/61
• Zámek — jeden hlavní okruh (Renesanční sály, nebo Apartmán posledních majitelů), zámecký dvůr a zahrada
• Staré Město — Muzeum Vysočiny pro regionální kontext
• Rozhledna Oslednice — výhled na celek města a rybníky, vizuální tečka za výletem

Telčské podzemí stojí za návštěvu, ale vyžaduje rezervaci aspoň den předem a skupinu minimálně osmi osob. Po nedávné obnově zámku navíc část okruhů běží celoročně, včetně listopadu a prosince, takže Telč dávno není jen letní výletní kulisa.

Vydrží ten klid?

Městská strategie zatím neřeší přetížení turisty. Řeší pravý opak: jak přimět lidi, aby zůstali déle než na odpoledne. UNESCO ve svých hodnoceních upozorňuje na tlak stavebních úprav v ochranném pásmu, nikoli na přetížení návštěvníky. Data za rok 2024 ukazují, že 84 % hostů v regionu tvoří Češi, zahraniční turistický boom se Telči zatím vyhýbá.

Podle nás je právě tohle okno příležitosti. Památka světové úrovně, kde se dá sedět na náměstí a nerušeně sledovat hru světla na renesančních štítech, to je kombinace, kterou v Evropě najdete čím dál obtížněji. Až se jednou celoroční provoz zámku, lepší propagace a případný nový hotel projeví v číslech, tahle verze Telče už nemusí existovat.