Petr Veliký mučil a zabil svého vlastního syna: Výlet do hlavy vůdce, který byl natolik posedlý mocí, až se z toho zbláznil

Petr Veliký byl bezesporu jedním z nejvýznamnějších panovníků Ruska. Svoji říši se pokusil přiblížit Západu a modernizovat. Omezil vliv pravoslavné církve a vedl úspěšné války s největšími tehdejšími nepřáteli – Švédy a Osmany. Ale pravdou zůstává, že přes tyto oslavované činy nebyl zase tak dobrým mužem. Nejvíce je to vidět na jeho osobním životě a hlavně umučení jeho nejstaršího syna Alexeje.

Většina jeho dětí zemřela

Během svého života měl Petr Veliký dvě manželky. První byla Jevdokija Fjodorovna Lopuchinová, se kterou měl tři děti, ale dvě zemřely. Přežil jen nejstarší syn Alexej. Později si car vzal Martu Helenu Skowronskou, která je známá jako Kateřina I. S ní měl 11 dětí, ale dospělosti se dožily jen dvě dcery. Vládce říše tak měl jen jediného mužského potomka, který po něm měl převzít moc. Ale evidentně to příliš neklapalo.

Během dětství Alexeje vychovávaly jeho tety, protože matka po odloučení se svým manželem odešla do kláštera. Dostalo se mu moderního vzdělání. Ovšem jeho otec byl po většinu doby mimo hlavní město, vedl totiž války a podnikal diplomatické mise. Na jeho syna tak měli vliv různí společníci kolem dvora. Ti na rozdíl od císaře nezastávali tezi, že by se Rusko mělo modernizovat po vzoru západních zemí a inklinovali spíše ke konzervativní ruské společnosti ovlivňované pravoslavnou církví.

iZdroj fotografie: Public Domain

Mladý carevič pracoval v logistice armády, ale ne příliš úspěšně. Jeho otec ho údajně velmi často káral a měli spolu rozpory. V roce 1711 se Alexej oženil s německou princeznou Charlotte. Manželství nebylo šťastné a princezna po čtyřech letech zemřela na poporodní komplikace. V roce 1712 se carevič dokonce neúčastnil Petrovy druhé svatby a rozpory se prohlubovaly. V roce 1715 car napsal synovi dopis, ve kterém hrozil, že ho zbaví nástupnictví. Alexej se místo poslušnosti trůnu dobrovolně vzdal.

Carevičův útěk do Rakouska

Souhlasil, že vstoupí do kláštera, ale v roce 1716 i se svojí milenkou – nevolnicí Afrosinou – uprchl do Rakouska. Zdejší císař byl jeho švagrem a ač nerad, nakonec ho ukryl. Ovšem Rusové careviče vystopovali a jeho otec mu napsal dopis, ve kterém ho vyzýval k návratu a sliboval, že ho nepotrestá. Ačkoli ho prý mnozí před tímto krokem varovali, vrátil se a před otcem poklekl. Ovšem car měl podezření, že se proti němu syn spikl, a porušil svůj slib.

Nechal mučit jeho společníky, umučil milence jeho matky a nakonec nechal mučit i samotného Alexeje a jeho milenku. Carevič byl údajně asi 25krát zbičován a nakonec se přiznal. Hrozila mu poprava, ale k ní se car neodhodlal. Alexej nakonec v červenci 1718 ve věku 28 let na následky mučení zemřel. Historikové nemají jasný důkaz, že by nějaké spiknutí chystal. Ale možné je, že v Rakousku souhlasil, že by mohl vést určitý druh povstání a naverbovat se ho prý snažilo i Švédsko.