Potvrzeno: Ukrajina používá dělostřelecký zázrak jménem Excalibur. Rusy drtí bez šance na záchranu
Dělostřelectvo patří k nejsilnějším a často rozhodujícím zbraním na pozemním bojišti. Jeho použití se výrazně proměnilo, nemusí střílet tak často.
Jak mocné umí být dělostřelectvo, se ukázalo za první světové války, kdy projektily z tisíců hlavní doslova měnily terén v měsíční krajinu. Dělostřelci sice svoji palbu mířili, přesto byla na delší vzdálenosti nepřesná a na zničení cíle potřebovali mnoho granátů. A samozřejmě způsobili mnoho vedlejších škod. Přesnost se později o něco zlepšila, ale handicap trval až donedávna. Situaci vyřešily až naváděné dělostřelecké granáty jako M982 Excalibur, který nyní doslova drtí Rusy na Ukrajině.
Dělostřelectvo bylo velmi nepřesné
Vývoj Excaliburu začal počátkem 90. let. Zkušenosti s nasazením dělostřelectva totiž ukazovaly, že na vzdálenost více než 20 kilometrů bývá odchylka od zadaného cíle kolem 150 metrů. To si vyžadovalo použití velkého množství munice, ale hlavně mohlo mít za následek vedlejší škody. Z tohoto důvodu nemohlo být dělostřelectvo nasazováno v oblasti, kde se v blízkosti cíle nacházeli civilisté či nějaké citlivé objekty.
Společnosti BAE a Raytheonn, které se na vývoji dělostřelecké munice podílely, se rozhodly k navádění použít systém GPS. Granát samotný je vybaven speciálními řídicími ploutvemi, které mu během jeho letu umožňují korigovat směr. Neznamená to, že by dělostřelci nemuseli mířit, musí ho poslat do oblasti, ve které se cíl opravdu nachází, protože korekce směru má své limity. Zkušenosti ale ukazují, že odchylka od cíle je díky navádění kolem 4 metrů.
Využití na dělech ve výzbroji NATO
Granáty byly poprvé použity v Iráku v roce 2007 a ukázalo se, že jsou velmi účinné. Cíle s požadovanou odchylkou 4 metry zasáhlo 92 procent z nich. Excalibur má standardní ráži 155 milimetrů, která je používána dělostřelectvem zemí NATO. Byl navržen tak, aby se dal používat v tažených dělech M777 a M198 a samohybných houfnicích M109A6, PzH2000 a AS-90, G6 a Archer. Poslední zprávy říkají, že ho lze použít i na francouzských houfnicích CAESAR, což jsou zbraně, které si nyní pořizuje česká armáda.
Využití munice M982 má ale i limity. Není totiž levná. Cena jednoho granátu je kolem 100 tisíc dolarů (2,5 milionu korun), zatímco běžný projektil stojí kolem 20 tisíc korun. Ale je levnější než třeba rakety M31 do systému HIMARS. Využívá se proto jen v případě, že je nutné zasáhnout nějaký hodnotný cíl. Zkušenosti z Ukrajiny ukazují, že z houfnice M777 může zasáhnout cíl na vzdálenost až 37 kilometrů, z PzH2000 a CAESARU ještě o zhruba 10 kilometrů dále.
Existuje i varianta granátu, která je v ráži 127 milimetrů. Je určena pro děla, která se nacházejí například na palubách amerických torpédoborců, což umožňuje vést naváděnou střelbu i z moře. Pracuje se na variantách, kde bude GPS doplněno laserovým naváděním. A na prodloužení doletu. V roce 2020 z experimentální hlavně o délce 58 ráží (tak dlouhá děla nejsou zavedena ve výzbroji) doletěl granát do vzdálenosti až 70 kilometrů. Raytheon na základě M982 vyvíjí munici Shaped Trajectory, která bude umět výrazně měnit směr a zasáhne i cíle třeba pod mostem.
Skinwalker Ranch prodala rodina po 18 měsících kvůli rozřezaným kravám a vlkovi, který přežil tři kulky. Dnes je z něj laboratoř
Atomové hodiny v letadle tikají pomaleji než na zemi. Einstein to předpověděl, ale mechanismus za tím není rychlost, nýbrž entropie
B-52 létá od roku 1955 a pořád bombarduje. Přežil všechny nástupce díky konstrukci křídel, která zvládá modernizaci motorů i po 70 letech
Stometrová lopatka větrníku váží tuny a nejde recyklovat. Pryskyřice drží skelná vlákna tak pevně, že jejich oddělení stojí víc než nová
Let Eastern 401 havaroval, když posádku od řízení odvedla závada kontrolky podvozku
