Americké granáty M982 Excalibur dávají Ukrajině ohromnou výhodu. Naváděná munice zasáhne cíl s extrémní přesností

Účinnost dělostřelectva a jeho roli na bojišti zcela jasně ukazuje současný konflikt na Ukrajině. Také je možné pozorovat rozdíl mezi západní a ruskou (dříve sovětskou) koncepcí dělostřelby. Zatímco ruská se soustředí na kvantitu, kdy nějaké území doslova přeorá tisíce dělostřeleckých granátů, západní se chce pokud možno trefit na první pokus. Zaručuje to nejen konstrukce samotných děl, ale i speciální přesná munice, jakou je například M982 Excalibur.

Přesná munice eliminuje vedlejší škody

Jde o dělostřelecké granáty, které jsou dílem společností Raytheon a BEA Systems. Do výzbroje západních armád začaly být zaváděny kolem roku 2007, ale jejich vývoj neustále pokračuje. Jejich konstrukce je alternativou ke granátům s dlouhým dosahem, které při střelbě na desítky kilometrů většinou mají velký rozptyl. To znamená, že je jich nutné použít mnoho a rány, které jdou mimo, mohou způsobit nežádoucí vedlejší škody. M982 je výhodný také v okamžiku, kdy potřebujete navést palbu v těsné blízkosti vašich jednotek a eliminovat možnost jejich zasažení.

Granáty Excalibur byly vyvinuté hlavně pro kanónové houfnice ráže 155 milimetrů, které jsou standardně využívané v armádách NATO. Existuje i verze pro děla ráže 127 milimetrů, která je určena pro námořní zbraně. Těmi jsou vybaveny například americké torpédoborce třídy Arleigh Burke. Testy naznačují, že tam, kde stačí jeden přesně naváděný projektil Excalibur, musí dělo vystřelit 10 až 50 běžných projektilů. Na druhou stanu je přesná munice drahá. Uvádí se, že jedna střela stojí kolem 100 tisíc dolarů (2,45 milionu korun).

Pro děla ráže 155 milimetrů je Excalibur certifikován pro použití v amerických samohybných houfnicích M109A6 a A7 Paladin, britských AS-90, německých PzH 2000, jihoafrických G6 a švédských Archer. Podle dostupných zpráv se také testuje na francouzských dělech CAESAR, která má mimo jiné objednaná česká armáda. Z tažených děl se dá využít na amerických M198 a M777. Dosah granátu záleží hlavně na délce hlavně děla, ze kterého je vystřelen.

Rozptyl jen 4 metry

Děla o délce 39 ráží s nimi mohou zasahovat cíle na vzdálenost 40 kilometrů. Naopak děla o délce hlavně 52 ráží, což je například PzH 2000, pak na více než 50 kilometrů. Granáty mají inerciální a GPS navádění. Podle testů je jejich průměrná odchylka 4 metry. V podstatě se dá říci, že jsou schopny zasáhnout cíl o velikost osobního automobilu. K jejich řízení slouží speciální ploutve, které je přesně nasměrují k cíli. Pracuje se i na variantě, která bude mít laserové navádění.

První použití M982 bylo zaznamenáno v letech 2007 a 2008 v Iráku a Afghánistánu, kdy je s velkým úspěchem nasadila americká armáda. Střelivo si tak kromě Spojených států objednala třeba Austrálie, Kanada a další země. V poslední době byly granáty Excalibur dodány i na Ukrajinu, která disponuje několika systémy, ze kterých je může odpalovat. Pracuje se i na vylepšených verzích granátů. Například v roce 2020 byl odpálen na vzdálenost 70 kilometrů. Ovšem z děla o délce hlavně 58 ráží, které není zavedeno ve výzbroji.