Vědci nahlížejí do nitra pyramid pomocí kosmické radiace. Mohou tak prozkoumat lidskému oku nepřístupná místa
Muonová tomografie je neinvazivní technika, která umožňuje nahlížet do dosud neprobádaných míst.
Že jste ještě neslyšeli o muonové tomografii? Nic si z toho nedělejte, není to tak známý pojem. Jedná se o techniku využívající muony, což jsou částice pohybující se téměř rychlostí světla. Pro vědce jsou zajímavé proto, že jim mohou pomoci prozkoumat jinak nepřístupná místa, jako jsou vnitřní prostory pyramid nebo sopek. Muony jsou produkovány kosmickým zářením, které zasahuje molekuly v atmosféře Země, a pronikají čímkoli, co mají v cestě.
Co projde dál, to jde zachytnout
Protože určité množství muonů projde přes hmotu dál, dají se pokračující částice zachytit moderními přístroji uvnitř nebo poblíž studovaných struktur. Je to takové obrácené objevování vesmíru. Zatímco v kosmu používáme pro průzkum stroje vyrobené na Zemi, tady nám slouží paprsky vzniklé ve vesmíru, abychom poznali věci na naší planetě. Kosmické záření vzniká aktivitou Slunce nebo událostmi, jako jsou supernovy.
Jde o obrovské množství vysokoenergetických částic, které se pohybují všemi směry a neustále se střetávají s kyslíkem a dusíkem v naší atmosféře. Při takovém kontaktu uvolní kaskádu částic, podobně jako když je v kulečníku hromada červených koulí zasažena bílou. Většina těchto částic je pohlcena atmosférou, některé se ale dostanou až na zem. To jsou právě muony, jež jsou podobné elektronům, jen jsou asi 200krát těžší.
Částice s jedinečnými vlastnostmi
Kombinace rychlosti pohybu a hmotnosti jim dává skvělou schopnost procházet hustými materiály, aniž by je – na rozdíl například od rentgenu – poškozovaly. Muony tak mohou proniknout desítkami metrů betonu i lidským tělem bez toho, aby za sebou zanechaly stopu. Jsou všudypřítomné, jde o součást přírodního prostředí a nic nás nestojí. Jsou jednoduše ideálním prostředkem právě pro zkoumání jinak nedostupného terénu.
Princip je v zásadě podobný jako u lékařského rentgenu. Muony, které procházejí studovaným objektem, jsou zachytávány pomocí detektoru. Výsledkem je pak obraz s různě světlými, či naopak tmavými oblastmi v závislosti na míře absorpce, a tedy hustotě materiálu, kterým částice prošly. Jelikož o základním vnitřním uspořádání pyramid máme poznatky z dřívějších průzkumů, není tak obtížné určit – i podle materiálu – jak přibližně vypadá prostor, který je načrtnut pomocí muonové tomografie.
Zdroj: Science Focus
Atomové hodiny v letadle tikají pomaleji než na zemi. Einstein to předpověděl, ale mechanismus za tím není rychlost, nýbrž entropie
B-52 létá od roku 1955 a pořád bombarduje. Přežil všechny nástupce díky konstrukci křídel, která zvládá modernizaci motorů i po 70 letech
Stometrová lopatka větrníku váží tuny a nejde recyklovat. Pryskyřice drží skelná vlákna tak pevně, že jejich oddělení stojí víc než nová
Let Eastern 401 havaroval, když posádku od řízení odvedla závada kontrolky podvozku
Okraje měsíčních kráterů svítí téměř nepřetržitě, dno přitom nevidělo slunce 4 miliardy let
