Nenechte se oškubat: 6 podvodů, kterými z vás hotely chtějí dostat více peněz (a daří se jim to)

Existují hotely, které si po generace zakládají na perfektní pověsti a přístupu ke svým klientům. Pak existují místa, kde je třeba mít se od začátku na pozoru.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Klasické hotelové řetězce a zařízení, která spoléhají na vracející se zákazníky, si nějaký pofidérní přístup samozřejmě nemohou dovolit. Ostatní ale buď počítají s tím, že je každý navštíví jen jednou, případně spoléhají na stud zákazníků. Ti se o svou zkušenost nepodělí a zrádnému hotelu to tak může být celkem jedno. Bezprostřední touha po zisku už u recepčních a dalších vedla k vývoji schémat, která dovolují profitovat prakticky na čemkoli.

Jak si připlatit za pokoj

Není překvapením, že příplatky za pokoj jsou na špici hotelových finančních podvodů. Vychytralý správce klientům okamžitě sdělí, že celý hotel je přetížený, a není tedy možné je ubytovat na objednaném místě. Že je všechno zaplaceno už dopředu nehraje roli. Pak přijde obvykle věta: „No, ale kdybyste trošku připlatili, tak se to dá vyřešit.“ Reálně samozřejmě potíže s obsazením hotelu neexistují, jde jen o banální metodu, jak turistu „zmáčknout“.

Placení bez možnosti použití

Při odchodu z hotelu a spěchu na letiště nebo autobus se najednou vyrojí mnoho nečekaných položek. Jsou to věci, které nikdo během pobytu nevyužil, ale stejně byly naúčtovány. Minibar, telefonáty, koktejly či večeře, které si nikdo nikdy neobjednal. Této léčce se můžete vyhnout tím, že hotel opustíte předem.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Fiktivní a falešné daně

Rozhodně nejde o ekologické, rezortní nebo jakékoli jiné daně či poplatky, které uvaluje přímo stát. Jen o dodatečné poplatky, které si hotel může průběžně vymýšlet, aby turistu ještě více zkasíroval. Mohou tomu říkat třeba servisní poplatky, příplatky za infrastrukturu, regionální daně apod. Všechno je ovšem jen stanovisko hotelu, nikoli reálný předpis.

Velmi drahý minibar

Tato část pokojového inventáře je velmi oblíbeným zdrojem dalšího tahání peněz z turistových kapes. Některé hotely ho totiž systematicky zapomínají doplnit a pak tvrdí, že ho host celý zkonzumoval. Případně hlásají servis all inclusive, tedy využití všech položek za jednu platbu. Po ochotném vyprázdnění minibaru se však při odjezdu ukáže, že to jediné se hradí zvlášť. Je tedy potřeba svižný a obvykle tučný doplatek.

Služba se zavádějící cenovou hladinou

Turistická letoviska někdy využívají nevýhodný směnný kurz. Turista je na místě informován, že platbu je možné provést pouze v místní měně, následně nabídne zcela obludný kurz převodu. Někdo se s tím pak nechce zdržovat a zaplatí i tak. Prevencí je samozřejmě směna v bance či jiné důvěryhodné instituci.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Cena, která nemá limit

Jednoduchá metoda odírání turistů je cena za pokoj bez snídaně či DPH. Při odjezdu je pak vystavena faktura s obojím. Vždy je tedy nutné si předem ujasnit, zda se jedná o konečnou cenu. Ano, někdy turistům unikne zpoplatnění konkrétní věci nebo služby a každý hotel to může mít nastavené trochu jinak. Ovšem možností, jak tyto ceny „vrstvit“, je poměrně široké množství.

Nejhorší hotely světa?

Tento titul si hotely postupně předávají. Z posledních recenzí na TripAdvisoru jde například o londýnský Berkeley Court, Printanie Porte de Versailles v Paříži nebo Merchants Hotel v Manchesteru.

Zdroj: MensJournal