Mytický kámen Benben – místo, na kterém měl přistát nebo povstat sám egyptský bůh Atum, stvořitel vesmíru

Tento stavební prvek je také znám jako pyramidion. Příběhů pojednávajících v egyptské mytologii o stvoření je celá řada. Jeden z nich vypráví také o Atumovi a pochází z Heliopolisu. Podle této verze byl Atum stvořitelem celého vesmíru, protože na počátku nebylo nic než zmatek a temnota. Prvotní pahorek Benben se vynořil z temných vod a na jeho vrcholu stál právě Atum. Termín má být také spojen se slovesem povstat.

Více podob jednoho mýtu

Další verze uvádí, že šlo o prvotní pahorek, na kterém však Atum přistál. Když se kolem sebe rozhlédl, spatřil jen tmu a chaos. Následně si uvědomil, že je sám, proto začal tvořit svět, aby měl nějakou společnost. Dodatek k tomuto příběhu uvádí, že první bytosti Šu a Tefnut (vzduch a nebe) vznikly Atumovou masturbací. Forma plození je přítomna i v jiné verzi, jen tam Atum souložil se svým vlastním stínem. Šu a Tefnut ho pak nechali postavit svět.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Po nějaké době začal Atum po svých dětech pátrat. Vyndal si oči a dal jim za úkol oba bohy najít. Šu i Tefnut se vrátili k otci i s jeho očima, ze kterých Atum jen otřel slzy. Jakmile tyto slzy dopadly na Benben, zrodili se z nich první lidé. Benben byl podle dalších pramenů posvátnou relikvií a byl nalezen v nejhlubší svatyni samotného Heliopolisu. Ten původně uctíval Atuma jako hlavního boha celého egyptského panteonu.

Různé verze ve starověku a dnešní době

Tento původní kult ale někdy během egyptské historie zanikl. Navzdory tomu bylo ovšem prohlášeno, že šlo o vzpřímený kámen s kulatým vrškem a že podoba pochází z přímého svědectví. Později bylo poukázáno také na skutečnost, že i ostatní chrámy slunce mají své vlastní Benbeny. Například chrám El Amarna v Achetatonu, který vybudoval ve 14. století před Kristem faraon 18. dynastie Achnaton, měl podle pramenů vlastní kámen.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Krom toho, že jde v případě Benbenu i o jméno kultu, jde také o pravidelný rys egyptské architektury. Pro starověké Egypťany byl znám jako „Bennett“, pro moderní lidi jde však spíše o pyramidion. Slovo odkazuje na vrcholový kámen na vršku pyramidy nebo obelisku. Podle legendy je v prvním případě často potažen elektrem nebo zlatem. Elektrum je přitom přirozeně se vyskytující slitina zlata a stříbra se stopovými prvky mědi a dalších kovů.

První Benbeny a jejich role

Pyramidiony přežily dodnes a dají se najít v četných muzeích. Jedním z příkladů je kámen, který se původně nacházel na pyramidě Amenemheta III., faraona 12. dynastie. Aktuálně se nachází v muzeu v Káhiře. Nejstarší kus pochází z počátku 4. dynastie, konkrétně z tzv. Červené pyramidy krále Snofrua v Dahšúru. Coby vrcholek obelisku je prvně archeologicky doložen z doby 5. dynastie v Abúsiru, nejspíš jako součást Niuserreova komplexu.

Pyramidia, která ukončují královské hrobky, bývala většinou z jednoho kusu tvrdého kamene. Obvykle se jednalo o žulu nebo čedič a jejich sklon dokonale odpovídal sklonu celé stavby. Osazení, které stavbu opravdu dokončilo, bylo velmi významnou náboženskou událostí. Oplátování elektrem, mědí nebo zlatem bylo záměrné – pyramida tak při západu a východu slunce odrážela jeho paprsky. Nechyběly ani náboženské texty a symboly.

Zdroj: NrGazeta