Co se stane s lidským tělem, je-li na něj použit defibrilátor: Nenechte se zmát scénami z filmu, realita je jiná

Podle Kena Jenningse jsou filmové verze naprosto zastaralé. Současné defibrilátory jsou automatické a používají lepicí podložky jako při měření srdce. Kromě toho u ležících pacientů je defibrilace to poslední, co by potřebovali. Jak tedy dnes vypadá reálná defibrilace? A co se během ní děje v našem organismu? To záleží také na typu, který je na vás použit.

Několik druhů a přístupů

Ten implantovaný například „vypálí“, když jste při vědomí, a lidé říkají, že je to velmi intenzivní bolest. Pacienty tato bolest dokonce děsí, a to i v případě, kdy uznávají, že výsledek za to stojí. Staré modely defibrilátorů s podložkami ovšem nejsou nikdy používány na pacientech při vědomí. Ty automatické pak podle detekčních prvků poznají, kdy jejich zásah opravdu potřebujete. Defibrilační bolest je pak v zásadě stejná, ačkoli bývá subjektivní.

Ve skutečnosti vaše srdce zastaví

Poměrně častým nedorozuměním je skutečnost, že defibrilátor – bez ohledu na použitý typ – opětovně nahodí srdce, které přestalo bít. Za tohle nese plnou vinu Hollywood ukazující defibrilátory na ležících pacientech. Tento přístroj ve skutečnosti zastaví tzv. fibrilaci síní. Tedy poruchu srdečního rytmu, při níž se stěna síní nedostatečně stahuje, míhá se. Účelem zásahu je ideálně nastavení zcela normálního srdečního rytmu – za pomoci resuscitačních technik, případně adrenalinu.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Rozhodně se tedy těmito scénami nenechte zmást, protože šok zastavenému srdci rozhodně nic dobrého nepřinese.

Šok z implantátu je jako pálka do zad

Šok pocházející z ICD, tedy voperovaného defibrilátoru, je velmi bolestivý. Zařízení má velikost asi balíčku karet a nosí ho v sobě lidé s konkrétními srdečními chorobami. V zásadě platí, že pokud vám lékař diagnostikuje určité formy arytmie, doporučí právě tento postup. Kardiovaskulární centrum univerzity v Michiganu udává, že „lidé říkají, že je to jako dostat po zádech baseballovou pálkou“. Tato bolest ale trvá jen vteřinu.

Vaším srdcem projde 300 joulů energie

Konkrétní zásah se liší podle pacienta, manuální defibrilátory však obecně pracují s cca 300 jouly elektrického proudu. Je to asi tolik, kolik spotřebuje při žhavení 100wattová žárovka za 3 vteřiny. Z tohoto proudu projde ovšem srdcem jen část. Většina se totiž vytratí odporem kůže a dalších tělesných tkání. Tradiční požadavek z hollywoodských scén „Ustupte!“ znamená odstoupit od pacienta, než je zákrok proveden. Stále se drží, většinou je však zbytečný, riziko šoku je minimální.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Jako kopnutí mulou do hrudníku

Podle kardiologů je zásah manuálním defibrilátorem při vědomí jako „když vás do prsou kopne mula“. Je tedy dobře, že se to často děje tehdy, když jste v bezvědomí. Pamatují si to vůbec pacienti? Vydrží ta bolest? Nikoli, tvrdí odborníci. Ten šok ani bolest si vůbec nepamatují.

Jako úder železnými dveřmi

Jackie Todd řekla The Atlantic, že jí voperovali defibrilátor, když jí bylo 14. Jednou běžela přes celý školní kampus, aby stihla promítání druhého Harryho Pottera, a to bylo na její srdce příliš. Implantát ji zachránil, ale bylo to jako úder železnými dveřmi, takže jí to vyrazilo dech. Tento šok jí navíc rozrušil, takže následoval druhý.

Zdroj: Healthline