Přestože si mnozí lidé věčný život skutečně přejí, není to zatím proveditelné. Nicméně lidské tělo by mělo být technicky schopné dožít se 150 let, což není marný výhled.
Co byste měli dělat, abyste takového věku dosáhli? Proč byste měli zrevidovat veškeré své plány, případně koníčky? A jak by se změnila společnost jako celek, kdyby se tohle týkalo naprosto všech lidí? Nejstarší zatím zaznamenaná osoba byla Francouzka Jeanne Calment. Skonala ve věku 122 let a 164 dní. To je o mnohem víc než průměrná globální délka dožití, která dnes činí asi 72,6 roku. Například v Africe je to jen 51 let, což je obrovský rozdíl.
Oprava těla jako oprava auta
Jaké je tedy tajemství tak dlouhých životů? Jeden nedávný výzkum to vidí poměrně jednoduše. Potřebujeme totiž z našich životů odstranit obvyklé stresové faktory, které jsou za stárnutí odpovědné. To jsou hlavně zranění a choroby. Stejně tak potřebujeme najít účinné metody, jak nahradit části těla, poškozené orgány a tkáně. Tedy to samé, co celkem běžně děláme s našimi auty, když se porouchají. Dobře, žijeme 150 let, co ale dál?
Na celé lidstvo by čekalo několik dosti závažných problémů, které bude muset vyřešit. Nejhorší ze všeho by byla otázka potravy. S déle žijící populací by bylo potřeba více jídla a také by se projevilo více úst k živení. Náš svět přitom už tak čelí potravinovému nedostatku. Nejvíce se nabízí řešení v podobě značné redukce odpadu, protože cca 25 % veškerého jídla vyhazujeme. Stejně tak bychom museli přehodnotit naše způsoby farmaření.
Změna farmaření a stravování
Slušnou možností by mohlo být pěstování potravy na zahradách nebo na střechách budov. To se rozhodně hodí, zvláště vezmeme-li v úvahu, že aktuální produkce jídla není dlouhodobě udržitelná. Je zdrojem asi 30 % emisí skleníkových plynů, přičemž zabírá asi 40 % veškeré půdy. Nějakou tu půdu bychom také potřebovali, aby ta žijící populace měla vůbec kde přebývat. Dalším dobrým nápadem by se mohla ukázat vegetariánská strava.
Hlavně proto, že takové hovězí je na zdroje velmi náročné a vyžaduje asi 20krát více půdy než proteiny na rostlinné bázi. Je také potenciálně infekční, což jde trochu proti našemu záměru žít tak dlouho. Není ovšem třeba stávat se naplno veganem. Mnoho důležitých živin poskytují také ryby, mořské plody a vejce. Další stránkou života, která by se nevyhnutelně změnila, je pracovní trh. Bylo by třeba pracovat déle, ovšem pracovní týden by mohl mít jen 4 dny.
Méně dětí, jiná věková hladina
Na druhé straně bychom ale měli nejspíš méně dětí a také by se rodily v pozdějších fázích života. Nejstarší ženě, která kdy porodila, bylo v té době 73 let. V případě celkového života 150 let by se to mohlo ujmout jako normální hladina. Zvířata s delším životem mají obecně méně potomků. Není tedy důvod, proč bychom měli postupovat jinak. Při zamyšlení se nad velikostí populace to z delšího hlediska dává ještě větší smysl.
Takto dlouhý život vypadá jako pouhá fantazie, nicméně by to celkem brzy mohla být realita. A pokud se opravdu okolnosti změní naznačeným způsobem, mohlo by to být celé docela fajn. Představte si, kolik času byste mohli investovat sami do sebe? Všechny věci, které byste stihli poznat, místa, která navštívíte? Třeba byste se dokonce dočkali mezihvězdných letů, jednoho z opravdu dlouhodobých cílů celého lidstva. Opravdu to není tak marný výhled.
Jakého nejstaršího člověka osobně znáte?
Zdroj: TheScientist
Tiskové zprávy
|
PŘEČTENÍ: 7445
Historie a kultura
|
PŘEČTENÍ: 10522
