Hubbleův teleskop pořídil unikátní snímek mlhoviny plující nekonečným vesmírem. Posuďte sami

Hubbleův vesmírný dalekohled nám poskytl úžasný pohled na 6 000 světelných let vzdálenou mlhovinu plující hlubokým vesmírem.

i Zdroj fotografie: Dylan O'Donnell / Creative Commons / CC0
                   

Většina atomární hmoty se ve vesmíru vyskytuje jako řídký plyn. Ten je tvořen z podstatné části atomy vodíku a helia, některá oblaka uvnitř galaxií jsou tvořena atomy těžších prvků a jednoduchými molekulami. V plynu je přimíchán prach, malé pevné částečky z uhlíku nebo křemičitanů. Větší shluky plynu a prachu nazýváme mlhoviny. Ty jsou často rodištěm nových hvězd.

Proč jsou některé červené, a jiné modré? 

Mlhovina Kreveta, formálně známá jako IC 4628, je emisní mlhovina nacházející se 6 000 světelných let od Země v souhvězdí Štíra. Mlhoviny neboli oblaka mezihvězdného plynu a prachu se tvoří po masivních hvězdných explozích. Tento mezihvězdný materiál zase dává život novým hvězdám. IC 4628, rozprostírající se přes 250 světelných let na šířku, je považována za masivní hvězdnou porodnici, kde se tvoří nové hvězdy.

Emisní mlhoviny jsou ohřívány mladými hvězdami, plynná část ionizuje a mlhovina září vlastním světlem. Na fotografiích je poznáme podle jejich červené barvy. Naopak reflexní mlhoviny září světlem odraženým a poznáme je podle modré barvy. Vědci mlhovinu Kreveta klasifikují jako emisní mlhovinu, protože její plyn byl ionizován zářením blízkých hvězd. Tento proces produkuje elektrony, které re-emitují absorbovanou energii ve formě infračerveného světla. Na obrázcích můžete vidět rozdíl mezi emisní a reflexní mlhovinou.

Snaha poznat začátky nové hvězdy

Lidské oko však nedokáže infračervené světlo detekovat, proto je IC 4628 pro diváky na Zemi těžko postřehnutelná. Vzhledem k poloze Hubbleova teleskopu ve vesmíru a rozsahu jeho kamer je dalekohled schopen získat detailní pohled na strukturu mlhoviny, včetně jasných oblastí zářícího plynu a oslnivé tvorby hvězd. Na nedávném snímku z teleskopu, který zachycuje malou část rozsáhlé hvězdotvorné oblasti mlhoviny, červené víry prachu a plynu naznačují přítomnost emise ionizovaného železa (Fe II).

iZdroj fotografie: NASA
Mlhovina Kreveta

„Astronomové použili infračervenou citlivost Wide Field Camera 3 k hledání vodíku ionizovaného ultrafialovým světlem ionizovaným protohvězdami, výtrysky z hvězd apod.,“ uvádí v prohlášení NASA. Wide Field Camera 3 je technologicky nejpokročilejším nástrojem Hubbleova vesmírného dalekohledu, který pořizuje snímky i ve viditelném spektru. Snímek byl pořízen jako součást větší iniciativy s cílem prozkoumat masivní a středně velké hvězdy, které jsou stále v raných fázích vývoje, proto se jim také říká protohvězdy.

Podařilo se vám také vyfotit nějakou vesmírnou zajímavost? Jakou?

Zdroje: LiveScience, Observatory, Vesmír, 2006, Martin Rees

Diskuze Vstoupit do diskuze
131 lidí právě čte
Zobrazit další články