Vědci zjistili, jak došlo ke změně horkého vesmíru na hvězdy, a to na základě zkoumání speciálního typu plazmy.
Ta byla totiž na počátku jedinou hmotou, která se ve vesmíru vyskytovala. Na základě horké expanze dokázala tato plazma změnit svoji strukturu na jádra prvních atomů. Ty se následně rozšířily do celého vesmíru a vytvořily hvězdy, galaxie, ale i veškerý život. Studie probíhající v CERN dokazuje, že plazma se dokázala na potřebnou atomovou formu proměnit za 0,000001 sekundy po velkém třesku. K tomu došlo zhruba před 14 miliardami let.
Až na samý počátek
Co však zůstává dlouhá léta záhadou, je, jak k oné expanzi vlastně došlo. Vznik vesmíru tak, jak ho známe, je předmětem mnoha diskuzí, ale i rozsáhlých studií. Jedna taková studie probíhala přímo s využitím plazmy, která vznikla ihned po velkém třesku. Po letech bádání bylo zjištěno, že plazma se skládá z elementárních částic, které jsou pomocí intenzivního tepla schopny vytvořit atomy. I když se to může jevit jako nepodstatný objev, opak je pravdou. Díky tomuto zjištění jsme o krok blíže odhalení, jak vlastně celý vesmír vznikl.
Objevená plazma je specifická tím, že se skládá z kvarků a gluónů. To jsou elementární částice, které následně tvoří všechny atomy a subatomární částice. Během velkého třesku byly síly, které tyto částice drží pohromadě, na chvíli oslabeny. Díky tomu vznikla specifická látka, dnes známá jako kvark-gluónová plazma. Místo toho, aby se ale chovala stejně jako přehřátý plyn, začala se chovat jako kapalina. Drobné kuličky, které tímto rozpadem vznikly, pomohly vědcům při experimentálním pokusu učinit tento neobvyklý objev.
Nejedná se o sitcom, ale o důležitou vědeckou studii
Tato zvláštní plazma byla totiž horkou expanzí reformována na takzvané hadrony. Ty následně vytvořily součást atomových jader. Atomová jádra se stala základními stavebními kameny pro vznik vesmíru, Země, ale i samotných lidí. Jednotlivé kvarky při seskupení po třech vytvoří baryony. Mohou ale také integrovat s částicemi s opačným nábojem a vytvořit mezony. Chování kvark-gluónové plazmy zkoumali vědci v CERN za použití Velkého hadronového urychlovače.
Teorie velkého třesku je používána k popisu počátku a vývoje celého našeho vesmíru. Je založena na dvou pozorováních. Prvním objevem bylo, že vzdálenost mezi galaxiemi roste všude ve vesmíru. Na základě tohoto objevu lze s jistotou určit, že jednotlivé galaxie byly v minulosti umístěny blíže u sebe. V roce 1964 pak bylo objeveno kosmické pozadí, které dokazuje počátek vesmíru. Jedná se zatím o jediné vysvětlení toho, že ve vesmíru můžeme pozorovat hojné zastoupení různých prvků.