Jak se vůbec počítá stáří vesmíru: Podle vědců je možná mnohem starší, než jsme si celou dobu mysleli

Ve vakuu vesmíru jsou rozptýleny objekty, staré několik miliard let. Nyní se však předpokládá, že vesmír je mnohem starší, což je téměř nepochopitelné.

Zdroj fotografie: Unsplash

Stáří vesmíru se dá přibližně určit analýzou světla a dalších typů záření, přicházejících z hlubokého vesmíru. Ne vždy se ale vědci shodli na stáří vesmíru a pokračují ve zpřesňování odpovědi. To vše pomocí postupných vývojů dalekohledů a jiných technologií, které jsou pro zkoumání vesmíru nezbytné.

Vztahy mezi vzdálenostmi vesmírných objektů

Ve 20. letech 20. století přišel astronom Edwin Hubble na způsob, jak určit vztah mezi vzdáleností různých vesmírných objektů. Jeho princip funguje na základě toho, jak dlouho trvá, než se světlo objektu postupně přiblíží k Zemi. Až se tak stane, tak konkrétní objekt zčervená nebo se posune k nižšímu energetickému konci elektromagnetického spektra.

Popis expanze vesmíru

Tato metrika, nyní známá jako Hubbleova konstanta, popisuje expanzi vesmíru na různých místech. Podle NASA je Hubbleova konstanta vyšší pro objekty, které jsou dále, a naopak, což naznačuje, že expanze vesmíru se zrychluje. Jedním z důsledků tohoto objevu je, že odhadované stáří vesmíru je obtížnější prokázat.

Vesmír je údajně daleko starší

Nyní se předpokládá, že vesmír je starý asi 13,8 miliardy let. Zjistily to různé týmy vědců, kteří svá zjištění oznámili v roce 2020 po přehodnocení dat z kosmické lodi Planck – European Space Agency (ESA). Dále pokračovali s analýzou dat z Atacama Space Telescope (ACT) v Chile. Výsledně se jednalo asi o 100 milionů let starší odhad než ten předchozí, který vycházel z údajů ze sondy Planck z roku 2013.

Zdroj fotografie: Unsplash

Mapování po velkém třesku

Kosmická loď i dalekohled mapovaly CMB zbylé po velkém třesku. S jejich pomocí, byli vědci schopni odhadnout, jak daleko zpět k tomuto výbušnému zrodu vesmíru došlo. Vědci se domnívají, že světlo z CMB se objevilo 400 000 let po velkém třesku. Vesmír začal jako horká plazma, ve kterém byly paprsky světla nebo fotony připojeny k elektronům. Nakonec se ochladilo natolik, že se fotony oddělily od elektronů, opustily plazmu a rozptýlily se prostorem. Tím se vytvořilo to, co je nyní známé jako CMB.

Samotný závěr a potenciál budoucnosti

Postupem času přišel vědecký průlom tím, že bylo možné sledovat CMB v menším měřítku než kdy jindy. Detaily a narušení, které řekly o tom, co se stalo v raném vesmíru, a jak daleko do minulosti k těmto jevům došlo, byly tedy daleko viditelnější. Porovnáním těchto vysoce přesných map s existujícími předpověďmi pro stáří vesmíru, tým dospěl k závěru, že stáří je 13,8 miliardy let. Jak se samozřejmě technologie a dalekohledy vyvíjejí, tak bude možné časem nahlédnout do vesmíru daleko hlouběji a dosáhnout úplně jiného výsledku.