Teorie temného lesa aneb Děsivé vysvětlení toho, proč se nám dosud neohlásily žádné mimozemské civilizace

Pokud je tato teorie správná, pak pouhý den po prvním kontaktu s nimi to pro nás bude vypadat… temně. Mléčná dráha obsahuje víc než 200 miliard hvězd a asi 100 miliard planet. I kdyby jen jejich zlomek dokázal hostit život a jen zlomek tohoto zlomku by se dokázal dostat na inteligentní úroveň, muselo by to kolem nás mimozemšťany přímo vřít. A někteří z nich by po nás nejspíš pátrali, nebo se alespoň nebránili nalezení z naší strany.

Podivný klid přes vysoký počet

Počet mimozemských civilizací v galaxii by měl být určen rovnicí, konkrétně Drakeovou, která mění zmíněné faktory v proměnné. Když je přidáte do rovnice, zjistíte, že by tu mělo být nejméně 20 civilizací, a to jen v našem vesmírném sousedství. Skutečnost, že jsme na další život dosud nenarazili, je pak skoro šokující. Právě tento rozpor mezi absencí kontaktu a předpokládaným počtem civilizací se nazývá Fermiho paradox.

Hodně navrhovaných řešení cílí na proměnné v Drakeově rovnici a snaží se výsledný počet snížit. Skutečnost, že jsme se zatím s nikým nesetkali, pak působí smysluplněji. Někteří navrhují, že samotný zrod života je velmi vzácný, další dodávají, že jeho vývoj do inteligentní formy rovněž nemusí být samozřejmostí. Jiní pak tvrdí, že civilizace mohou existovat, ale jen krátce, než se nějakým způsobem vyhodí do vzduchu či jinak samy zničí. Případně se nikdy nemusí dostat k vynálezu rádia.

Další, trochu temnější řešení

Teorie temného lesa vysvětluje, že jsme se s mimozemšťany dosud nesetkali proto, že se naprosto cíleně drží stranou. Odůvodnění je nejlépe popsáno v románu Liu Cixina Temný les, druhém díle cyklu Vzpomínek na Zemi (první nese název Problém tří těles a vzbudil mimořádný ohlas). Zápletkou knihy jsou otázky ohledně toho, jak bychom se vyrovnali s případným střetem s nepříliš přátelskou mimozemskou formou života.

iZdroj fotografie: Depositphotos

V rámci knihy je vysloveno několik argumentů. Každá forma života se snaží zůstat naživu. Neexistuje způsob, jak zjistit, zda nás další forma může nebo bude chtít zničit, pokud bude mít šanci. Při absenci pojistek je nejbezpečnější metodou pro každý druh zničit ostatní formy života, než mají ony šanci na totéž. A protože všechny formy života v knize chtějí předejít riziku a chránit se, je kontakt s jakýmkoli dalším druhem vysoce riskantní.

Galaktická hra na schovávanou

Jakýkoli druh by tak byl velmi pošetilý, kdyby prozrazoval svou pozici, tudíž se všechny cíleně skrývají v radiovém tichu. Vesmír je temný les. Každá civilizace je ozbrojený lovec, kradoucí se mezi stromy jako duch. Musí být opatrný, protože všude kolem jsou úplně stejní lovci. Jakmile narazí na další život – lovce, anděla, démona, zranitelného novorozence nebo nemohoucího starce, je jediné řešení. Palba a zničení.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Je to něco jako vězňovo dilema, koncept založený na aplikované teorii her. Motiv knihy byl vysloven také badatelem Davidem Brinem jakožto potenciální odpověď na radiové ticho mimozemských civilizací. Ačkoli jeho varianta pracuje s robotickými sondami, které mají civilizace likvidovat, základní myšlenka je naprosto stejná. Kromě toho je to možnost velmi atraktivní pro vědecké účely a děsivá z důvodů zcela existenciálních.

Výhody teorie temného lesa

„Je to v souladu se všemi fakty i filosofickými principy. Není potřeba upravovat proměnné Drakeovy rovnice, abychom vysvětlili Velké ticho. Stejně tak není potřeba uvažovat nad nákladností mezihvězdného cestování. Tato okolnost musí nastat jen jednou a uvádí celou galaxii do stavu vnitřní rovnováhy. Nenašli bychom mimozemskou komunikaci a žádná loď by u nás nepřistála, protože každá civilizace by byla zničena krátce po vynálezu rádia.“

iZdroj fotografie: Depositphotos

Otázkou je platnost teorie. Její výhodou je, že se dotýká jen jedné proměnné v Drakeově rovnici – té podléhající nejvíce spekulacím. Taky po nás nevyžaduje odhady, jak se která civilizace bude chovat. Stačí totiž jediná dostatečně vyvinutá mimozemská společnost, která se chová tímto způsobem, a popsaný model je na světě. Vysvětluje také to, proč jsme dosud nenašli žádné jasné signály, navzdory staletím, po která se o takový úlovek snažíme.

Křičet, nebo být potichu?

Stejně jako vysíláme my, mohly by to dělat i další civilizace. A důvod pro absenci je právě to, že se civilizace natolik bojí objevení, že se cíleně vyhýbají podat důkazy o vlastní existenci. Teorie nicméně počítá se skutečností, že mimozemšťané mají stejný stupeň averze a myšlenkový pochod jako my. Případně že skutečně existuje jedna velmi silná civilizace, která chce všechny ostatní vyhladit. A to je pouze naše domněnka.

Sami křičíme směrem k obloze, že existujeme, už víc jak sto let a každý mimozemšťan v dosahu sta světelných let by od nás spatřil radiové vysílání. Pokud máme důvod dát o sobě vědět (jak to navrhoval Hawking), dost možná máme problém. Proč jsme ještě nic neslyšeli? Pokud má temný les pravdu, pak se schovávají ve smrtelném strachu. Máme naši existenci také skrývat? Nebo budou cizinci přece jen mírumilovní?

Jak myslíte, že by se případní mimozemští návštěvníci zachovali?

Zdroj: ScienceNews