Čína chce postavit kosmickou loď o rozměru jednoho kilometru. K ambicióznímu plánu se vyjádřil prezident NASA

Nové závody v dobývání vesmíru jsou tu, ovšem tentokrát nestojí Amerika proti Rusku, ale proti Číně. Ta údajně usiluje o zabrání strategické půdy na Měsíci. Nový prezident NASA Bill Nelson k tomu pronesl ostrou řeč, v níž označil Čínu za „velmi nebezpečného soupeře“, který má velké ambice a ve vesmíru je přímou hrozbou pro americké vedení. Čína aktuálně oznámila zatím nejambicióznější vesmírný projekt v lidské historii. Chce totiž postavit loď dlouhou jeden kilometr.

Jako ze sci-fi filmů

Pokud by loď neměla mít přímo kilometr, pak má Čína v úmyslu vybudovat plavidlo o velikosti 10násobku mezinárodní vesmírné stanice. Odborníci se shodují v jedné poměrně klíčové věci ohledně takového nápadu. Přestože totiž stavbě brání některé technické překážky, sestavení lodě takových rozměrů by na oběžné dráze mohlo mít velmi široké využití. Jednou z nich je například vybudování vesmírné elektrárny, která by energií zásobovala planetu.

iZdroj fotografie: Pixabay

Tento projekt má Čína jako součást 14. pětiletky mezi lety 2021–2025. Očekává přitom, že se výsledek stane jejím hlavním budoucím vesmírným zdrojem. Plánuje hlavně zkoumání vesmíru a dlouhodobý pobyt lidí v kosmu. Jakmile byl záměr oficiálně venku, okamžitě zaplavil internet a samozřejmě zasáhl i fanoušky sci-fi. Někteří nadšenci ho pak žertem srovnávali právě se slavnými loděmi z filmů a seriálů, například z Hlubokého vesmíru devět.

Nevyhnutelné překážky

Druhou stranou expertních rozborů jsou neoddiskutovatelné technické překážky a samozřejmě také obrovské investice a potřeba pracovních sil. Například montáž stanice ISS na oběžné dráze zahrnovala mnoho samostatných letů, které vynášely jednotlivé součástky. Rakety mají omezenou nosnost a celý tento proces tehdy trval 12 let, konkrétně probíhal v letech 1998–2010. V momentě zkompletování byl první modul na konci své životnosti.

iZdroj fotografie: Pixabay

Dá se spekulovat, že takto rozsáhlá loď bude na stavbu jasně časově náročnější a její klíčové součástky budou muset mít mnohem delší životnost. Kromě toho bude muset existovat možnost jejich snadné výměny. Obrovskou výzvou bude nejen technická komplexnost, ale i samotná koordinace stavby, plánování a další logistika. Kromě toho jde o další příspěvek k množství odpadu na oběžné dráze, které je už tak tristní. Ostatně Čína je v tomto ohledu masivním přispěvatelem.

Myslíte, že se Číně podaří takový záměr zrealizovat?

Zdroj: AsiaTimes