Ke Sluneční soustavě se nebezpečně přibližuje černá díra TON 618. Jakmile pohltí Neptun, moc času nezbývá

Je neviditelná, smrtící a vysává každý kousek hmoty, který jí stojí v cestě. Nejhmotnější černá díra ve známém vesmíru míří přímo k Zemi a není před ní úniku.

Zdroj fotografie: iStock

Černé díry se příliš neliší od jakéhokoli jiného objektu ve vesmíru, který má určitou hmotnost. Až na to, že mají opravdu vysokou hustotu. V jejich středu je singularita, nekonečně malý bod, kde je stlačena veškerá její hmota. Čím více hmoty je kondenzováno do této singularity, tím silnější je gravitační síla.

Supermasivní černá díra

Většina černých děr jsou pozůstatky hmotných hvězd a obecně se pohybují mezi 10 až 100 hmotnostmi Slunce. A jedna hmotnost Slunce je ekvivalentem 333 000 Zemí. To je skutečně velká gravitace. Ale supermasivní černé díry, které se skrývají v centrech mnoha galaxií, by mohly obsahovat miliony nebo miliardy slunečních hmot. Vědci si dokonce myslí, že existují černé díry velké jako 100 miliard slunečních hmot, alias úžasně velké černé díry neboli SLABs.

Zdroj fotografie: Unsplash

Černá díra, která obklopí galaxii

Zachyťte jeden z těchto pohybů směrem k naší Sluneční soustavě a připravte se zamávat všem vašim představám o prostoru a čase. Největší známá černá díra, TON 618, zahájila svou dlouhou cestu k blízkosti Země se svými 66 miliardami slunečních hmot v závěsu. Sice má údajně tato cesta trvat až 10 miliard světelných let, ale přesto se jedná o velice znepokojující informaci.

Smete vše, co jí bude stát v cestě

Jak se tato hmota bude postupně prodírat Sluneční soustavou, spolyká každičký kousek prachu a plynu v cestě. Ještě předtím, než se dostane do Mléčné dráhy, s sebou vezme mnoho hvězd. V závislosti na trase této obávané TON 618 by to mohlo znamenat stovky miliard hvězd přidaných k její velikosti. Před prvním kontaktem s naší galaxií by vtáhla dostatek hmoty, aby narušila její úhledně organizovanou spirálu.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Budete schopni detekovat počáteční přiblížení hmoty přímo k Zemi. Jednalo by se o intenzivně zářící útvar, který nakonec dopadne na poslední spirální ramena Mléčné dráhy, tzv. Orionova ramena. TON 618 takto pohltí celou svou délku 20 000 světelných let, takže opravdu výrazně rozjasní celý střed galaxie.

Čas pro Zemi pomalu ubývá

Tento úkaz postihne i Oortův oblak, což je sférická skořápka ledových trosek, která obklopuje Sluneční soustavu. Nebo alespoň tomu tak bylo, než se černá díra TON 618 objevila. Po zdolání Oortova oblaku by pokračovala ve své cestě a pohltila Kuiperův pás těsně za oběžnou dráhou Neptunu. To znamená opět nebezpečí pro Zemi, protože by se tudy řítily stovky tisíc ledových těles a těm se nejspíše nevyhnete.

Bude Slunce schopné odolat?

Pokud nějakým zázrakem přežijete, budete svědky toho, jak TON 618 ničí plynné obry včetně Saturnu i Jupiteru, které zpočátku rozdělí na atomy a následně zničí. Jakékoli budoucí plány usadit se na Marsu také skončí a pro Zemi nezbude nic jiného než čekat na svůj osud. Co však už neuvidíte, bude pohlcení zbytku Sluneční soustavy včetně Slunce. Nakonec dojde ke sražení s černou dírou Sagittarius A*, se kterou vytvoří tak obrovské zhmotnění, že by to mohlo způsobit vlnění v samotné struktuře časoprostoru.