Sen o vesmíru se blíží: Český kosmonaut dokončuje výcvik pro misi NASA
Výcvik finišuje a český sen po letech dostal pevné obrysy. Mezi evropským střediskem astronautů a skutečným letem ale zůstává mezera, která mění celý význam titulku.
Obsah článku
Do kosmu má Česko nejblíž za půl století, potvrzený start ale pořád chybí. Aleš Svoboda totiž nevstoupil na startovní rampu, nýbrž do závěrečné fáze základní přípravy ESA. Právě v tom rozdílu leží síla i brzda celé zprávy.
K raketě je ještě daleko
Posun je ale skutečný. Podle Ministerstva obrany ČR Aleš Svoboda zahájil třetí a závěrečnou fázi základního výcviku ESA o rozsahu 187 hodin.
ESA už popsala tři dvouměsíční bloky přípravy v European Astronaut Centre v Kolíně nad Rýnem a později psala o návratu v první polovině roku 2026. Formulaci „těsně před cestou do kosmu“ je proto fér překládat jako závěrečnou fázi základní přípravy, ne jako čekání u rakety.
Studená sprcha přichází hned vzápětí. Veřejně stále neexistuje potvrzené přesné datum českého startu ani přiřazení Svobody ke konkrétní misi. NASA oznámila PAM 5 nejdříve na leden 2027 a později posunula PAM 6 nejdříve na léto 2027, přičemž u obou termínů zdůraznila závislost na provozu ISS a dalších omezeních. Velký krok tedy nastal, jen ne v režimu „odlet za pár dní“.
Právě tenhle rozdíl jsme si ve VědaŽivě kontrolovali jako první. Veřejně potvrzený je Kolín nad Rýnem a závěrečný blok základního výcviku, nikoli český start. Samotné Ministerstvo obrany zároveň připomíná, že detailní příprava na konkrétní úkoly přijde až v takzvaném mission specific training těsně před letem. Právě proto teď nejde jen o datum, ale o to, proč na Svobodu Česko vůbec sází.
Rezerva tu neznamená náhradníka
Náhoda to není. Aleš Svoboda patří od listopadu 2022 do astronautické rezervy ESA a evropský výběr tehdy prošel přes více než 22 500 uchazečů, jak uvádí ESA při představení nové třídy astronautů.
Záložní astronaut ESA přitom neznamená bezvýznamnou zálohu, ale člověka, který prošel výběrem a přípravou, jen není kariérním astronautem ESA a letí při konkrétní příležitosti. Slovo rezerva zní nenápadně, realita výběru už mnohem méně.
Svoboda navíc nepůsobí jako dekorace k tiskové konferenci. Evropské i armádní materiály ho popisují jako bojového pilota JAS 39 Gripen a profil ESA k tomu přidává přes 1 500 letových hodin, titul Ph.D. i zkušenost s Quick Reaction Alert.
Ve VědaŽivě proto dává smysl číst jeho jméno jako reálného kandidáta, ne jako náhradní visačku pro případ nouze. A právě tady se český příběh láme z osobního úspěchu do státního projektu.
Na stole už nejsou jen sny
Peníze už leží na stole. Podle Ministerstva dopravy vláda schválila misi s náklady 2 miliardy korun rozloženými do let 2025 až 2027 přes navýšený příspěvek Česka do ESA.
Resort pak zveřejnil výběr 14 experimentů a později oznámil, že ESA podpoří realizaci 13 z nich. To už není rozpočet na symbol. To je obsah.
A obsah je překvapivě široký. Oficiální české materiály mluví o projektech od fyziologie a biotechnologií po nové technologie, nanorobotiku a vzdělávací aktivity. ISS, tedy Mezinárodní vesmírná stanice na oběžné dráze Země, má v tomhle plnit roli laboratoře i výkladní skříně.
A když stát v projektu Česká cesta do vesmíru zároveň tlačí STEM, tedy technické a přírodovědné obory, nemíří jen na několik minut prestiže, ale i na školy, výzkum a firmy.
Kontrast proto bije do očí. V Kolíně nad Rýnem probíhá výcvik jednoho muže, doma se mezitím skládají peníze, experimenty a politická odpovědnost za celou misi. Ministerstvo dopravy mluvilo vedle vědy i o přínosu pro armádu, lidský kapitál a český high tech sektor. Právě tím se mise mění z hezkého symbolu na konkrétní národní projekt. Jenže ani silná podpora ještě sama o sobě nezapisuje české jméno na sedadlo v lodi.
Závěrečný výcvik není finální vstupenka
Posádka stále chybí. PAM 5 a PAM 6 jsou soukromé pilotované mise k ISS, které NASA schválila pro rok 2027, ale ani jedna zatím veřejně nenese českého astronauta.
NASA u obou misí mluví jen o termínu nejdříve a zároveň uvádí, že firmy teprve předloží navržené členy posádky ke schválení NASA a mezinárodním partnerům. Ani závěrečný výcvik tedy nefunguje jako finální vstupenka.
Doplňuje to i procedura. NASA připomíná, že soukromí astronauti mají být určeni nejpozději 12 měsíců před startem kvůli integraci výcviku a medicínskému posouzení. Ve VědaŽivě z toho vychází jednoduchý závěr: schválené soukromé mise k ISS neznamenají automatický český let. Závěrečný blok přípravy zvyšuje pravděpodobnost, ne jistotu.
A právě v tom sedí historická váha celé zprávy. Po Vladimíru Remkovi, kterého ESA připomíná jako prvního Evropana ve vesmíru, má Česko reálného kandidáta na prvního astronauta samostatné republiky.
Ne jistého člena posádky, ale kandidáta, kterého ESA vybrala z 22 500 lidí a který právě dokončuje poslední blok základní přípravy. Nazývat dnes Aleše Svobodu jen záložníkem je skoro stejně zavádějící jako tvrdit, že český start už má datum.