Astronauti ve vesmíru úspěšně opravují jeden stroj za druhým. Podívejte se, jak taková operace probíhá v praxi

Asi nejslavnějším případem byla oprava po nehodě Apolla 13 na cestě k Měsíci. Dne 13. dubna 1970 probíhalo vše podle plánu a zaměstnanci řídicího střediska si tak trochu kousali nehty nudou. Tedy až do momentu, kdy se z éteru ozvala legendární – a děsivá – slova Houstone, měli jsme tu problém! Od toho momentu se z celkově rutinní lunární mise stal boj o život. Tedy za předpokladu, že jakoukoli lunární misi lze považovat za rutinní.

Krize na rutinní lunární misi

Jen o den později bylo již Apollo 13 na cestě k Zemi. V kabině modulu Aquarius, která se stala astronautům dočasným domovem, panoval řádný chlad a také šero. Posádka musela totiž výrazně šetřit elektřinou, stejně tak i vodou, která byla potřeba k chlazení elektroniky. Posádka měla ovšem nadbytek oxidu uhličitého. Ten během dýchání vydechujeme naprosto všichni, při vyšší koncentraci jde ale o látku vysoce toxickou.

iZdroj fotografie: Depositphotos

A právě obsah tohoto oxidu se na palubě modulu Aquarius oné toxicitě blížil. Každý výdech pak přibližoval moment, kdy začne plyn ovlivňovat kognitivní schopnosti posádky. Normální řešení by bylo použít filtry obsahující hydroxid lithný a tento plyn pohltit. Jenže ty byly navrženy pro dva muže na dva dny a okolnosti se výrazně změnily. Ještě tu byly filtry z velitelského modulu – zde ovšem nastal jeden z nejbanálnějších technických problémů.

Dostatek lepicí pásky vyřeší cokoli

Každý z filtrů měl totiž jiný tvar – jeden byl hranatý, druhý kulatý. Jednalo se o detail, který odlišní výrobci součástek vyřešili odlišně. Během několika kritických hodin dokázali astronauti vymyslet něco, co vypadalo jako poštovní schránka. Tento vesmírný hack zahrnoval zmíněný filtr, nůžky, lepicí pásku, tvrdé desky letového plánu, igelitový pytel s termálním prádlem, kyslíkovou hadici ke skafandru a jednu ponožku. Jako z Příručky mladých svišťů.

V této podivné soustavě vháněla hadice vzduch do filtru, z nějž pak proudil do kabiny čistý vzduch. Jack Lousma diktoval posádce pracovní postup a o 50 minut později bylo hotovo. Následně vyrobili ještě druhý kousek, který dali do přechodového tunelu mezi lunárním a velitelským modulem. Video dole neukazuje výrobu takové poštovní schránky, ale můžete si udělat představu, co všechno obnáší opravy ve volném vesmíru.

Kdy jste naposled vyrobili podobně improvizované řešení?

Zdroj: Science