Žádný Mars –⁠ první vesmírnou kolonii bychom měli budovat někde jinde. Po 15 letech by zvládla podporovat 10 000 lidí

Kolektivní vesmírná vize prakticky všech národů světa se v tento moment upíná jediným směrem. Mars, Mars, Mars. NASA tam má rover, další mise jsou v procesu.

Zdroj fotografie: Shutterstock

Je ale rudá planeta opravdu tím nejlepším cílem pro lidskou kolonii, nebo je lepší podívat se někam jinam? Měli bychom vybrat svět blíže Zemi, konkrétně Měsíc? Nebo něco s gravitací podobnější naší planetě, jako třeba Venuše? Pro zodpovězení této otázky je v první řadě třeba si ujasnit, proč vlastně potřebujeme vesmírnou kolonii. Není to rozhodně proto, že by bylo jednoduše bezvadné mít lidi na více světech. I když ano, vlastně by to bezvadné bylo.

Kolonie na Marsu a otázka přežití

Důvodem není ani to, že se lidstvo blíží přemnožení, ačkoli i to je pravda. Hlavním důvodem je, že kolonie na jiné planetě zvýší naše šance na přežití při celosvětové katastrofě. Když to vezmeme z tohoto úhlu, pojďme se podívat, co všechno by takový projekt vyžadoval. A také jak kompatibilní by byl s různými vesmírnými lokalitami. Nejdříve tedy ten tolik skloňovaný Mars a co nám konkrétně může rudá planeta nabídnout.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Má atmosféru obsahující oxid uhličitý, který se dá změnit na palivo a tím také podporovat rostliny vytvářející kyslík a poskytující potravu. Tyto okolnosti dovolují kolonistům soběstačnost. Většinu času tak mohou žít v podzemí, které je bude chránit před radiací, a pěstovat si tu vlastní potraviny. Postupem času by se dle odhadů vědců dala provést i paraterraformace, tedy částečná změna Marsu na prostředí bližší pozemským podmínkám.

Velkým problémem je vzdálenost

Kolonie totálně izolovaná od Země bude potřebovat výraznou genetickou rozmanitost, aby se vyhnula rizikům infekcí a chorob. Podle studie z letošního roku by hvězdná loď, která takovou kolonii bude zakládat, měla mít na palubě minimálně 10 000 lidí, ideálně spíš 40 000. Elon Musk chce vypravit 80 000 lidí, ovšem na každý pád bude obrovskou výzvou vzdálenost, tedy v první řadě palivo. V tomto případě je v plánu vyslat hodně lodí, každou s nákladem 15 tun.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Při všech nutných podmínkách i potřebném palivu pro výstup ze Země na orbitu je to 5 tun na osobu. Tonáž ovšem závisí také na čase cesty, což je další výzva. Kolonizace bude úspěšná jen tehdy, pokud každá loď dokáže plout víckrát. Při optimistické verzi 20 lidí na loď bude přesun 10 000 lidí na Mars vyžadovat 500 cest. Každé takové „kolo“ by trvalo rok nebo dva. Mohou se objevit nové pohony, tato úvaha počítá se současnou technologií.

Trochu blíže domovské planetě

Kolonie na Měsíci by na druhé straně byla dosažitelná celkem snadno. Jako Mars má i Měsíc jeskyně a kryty a nad krátery lze vytvořit krycí kupole. Například kolonie v kráteru Shackleton by měla přístup k velkým zásobám vody v podobě ledu a byla by na hranicích tmy a světla. Prozatímní odhady ukazují, že by zvládla podporovat 10 000 kolonistů. A to jen 15 let poté, co by ji automatičtí roboti sestavili dohromady.

Zdroj fotografie: Depositphotos

V případě katastrofy postihující celou Zemi by také evakuace na Měsíc byla mnohem jednodušší. Další možností by byly volné kolonie postavené z materiálů z Měsíce nebo blízkých asteroidů. Daly by se postavit body libračního centra, tedy jakési mezistupně kontaktu Země a Měsíce. S takovou soustavou by byl kontakt mnohem jednodušší jak v případě lidí, tak i dopravy materiálu. Se současnou technikou i několik dní.

Jako vždycky, problém gravitace

Všechny planety i velké měsíce mají dostatek gravitace na udržení atmosféry, takže terraformace je teoreticky možná. Nicméně ne všechny gravitace jsou stejné, pokud jde o udržení lidského života. Na Marsu bychom vážili 0,38 váhy na Zemi a zatím neznáme přesné dopady na lidské zdraví. Kolonisté by tak nejspíš museli denně cvičit uvnitř centrifugy, aby zabránili demineralizaci kostí. Dlouhodobé efekty postihují svalstvo i imunitu.

Zatím tak nemáme cestu, jak dlouhodobě nahradit pozemskou gravitaci na jiném místě. Můžeme na Zemi simulovat jiná prostředí, ale dokud se tam nedostanou zvířata, pak nevíme, co se s námi stane. To zahrnuje i reprodukci. Při zvážení našich dosavadních technických možností a kompletního výčtu potřeb se tak Mars ukazuje jako jedno z možných míst pro budoucí osídlení. Rozhodně však není tím nejlepším, co vesmír nabízí.

Kdy se podle vás na Mars nebo jinou planetu lidstvo opravdu dostane?

Zdroj: LiveScience