Kolem Gagarinovy záhadné smrti se vynořila spousta konspiračních teorií. Podle jedné z nich měl být jednoduše „odstraněn“

Tato událost vedla k mnoha podezřením o spiknutí nebo o tajemství v pozadí. Web How Stuff Works shromáždil asi nejpodstatnější informace o životě a záhadné smrti prvního kosmonauta. Jurij Alexejevič Gagarin se narodil v roce 1934 v Klusinu u Moskvy do prosté rolnické rodiny. Jeho otec byl tesař a matka mlékařka. Během dětství prožil hrůzy 2. světové války, když venkov obsadila německá armáda a dva starší bratři byli deportováni na nucené práce.

Úsměv, který dobýval svět

Na střední škole se Gagarin stal členem saratovského leteckého klubu a létání na něj udělalo obrovský dojem. Víkendy následně trávil ve vzduchu, kdykoli jen trochu mohl. Narukoval do armády, kde mu pro kvalifikaci velelo letectvo. V roce 1957 pak složil pilotní zkoušky na stíhačce MiG-15. Mezitím se oženil s Valentinou Gorjačevovou, která pracovala ve zdravotním oddělení střediska řízení letového provozu, a měli spolu dvě dcery.

V roce 1960 připravoval sovětský vesmírný program plán prvního letu člověka do vesmíru a na příkaz ÚV bylo naverbováno 20 pilotů z letectva jako potencionálních kosmonautů. Mělo jít o muže mladší 30 let a menší než 170 centimetrů. Gagarin s věkem 26 let a výškou jen 157 centimetrů splňoval oba požadavky. Byl tak mezi 6 šťastlivci, kteří získali skutečný kosmonautský výcvik, což zahrnovalo tvrdou fyzickou i psychickou přípravu.

Ideální kandidát nejen do vesmíru

Součástí drilu byly desítky seskoků padákem, pobyt v prostředí chudém na kyslík a delší doby strávené v izolační komoře. Gagarin mezi vrstevníky vyčníval jak fyzickým výkonem, tak i duševní odolností, takže měl nakonec tu čest dostat se jako první člověk do vesmíru. Dle vzpomínek jeho přátel to byl poutavý a charismatický člověk, ze kterého vyzařoval mimořádný optimismus. Neustále se usmíval a možná i proto padla volba právě na něj.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Sovětskému vedení bylo naprosto jasné, že budoucí hrdina národa musí nejen splnit náročnou misi, ale také vypadat dobře před kamerami a lidmi. Dne 12. dubna roku 1961 zahájil rolnický chlapec Jurij Gagarin novou éru historie lidstva. Protože tehdy nikdo skutečně neznal dopad pobytu ve vesmíru na lidské tělo, plánovači a vedoucí mise hodně riskovali. Někteří si udržovali klid uměle, zatímco Gagarin zářil štěstím.

Bezproblémové zvládání situací

Například Sergej Koroljov, hlavní inženýr vesmírného programu, se udržoval v duševním klidu sedativy, Gagarin se v kapsli „nudil“. Dobře snášel start a ve stavu beztíže mu bylo úžasně. Vostok-1 obletěl jednou Zemi, Gagarin strávil ve vesmíru 108 minut a nacházel se ve výšce 327 kilometrů nad povrchem Země. Během krátké doby strávené v kosmu měl k dispozici jídlo a pití a sledoval palubní systémy. Vesmírnou loď ale sám neřídil.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Ačkoli měl v kapsli nouzový systém, kterým by v případě potřeby kontrolu převzal, nakonec ho použít nemusel. Po návratu Vostoku-1 do atmosféry se katapultoval a dopadl i s padákem na zem. Sovětská propaganda okamžitě vytroubila fakt úspěšného cestování vesmírem a Gagarin se stal státním hrdinou. Od Nikity Chruščova obdržel medaili Hrdina Sovětského svazu a v tisku byl oslavován jako „Kolumbus kosmu“, následně cestoval po světě.

Vedoucí výcviku a další osudy

Po návratu domů se zapsal do akademie, byl několikrát povýšen a jmenován vedoucím střediska výcviku kosmonautů. Politici dělali vše pro to, aby ho odvedli od létání. Největší hrdina země se nesměl zranit, nebo dokonce zemřít. Sláva a další tlak však Gagarina dohnaly k pití, což jeho nadřízené znepokojovalo. Ke kosmonautům se nakonec vrátil a měl být záložníkem, nakonec ale nebyl potřeba. Naštěstí, protože přistání skončilo tragédií.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Následující rok Gagarin odložil pití, pokračoval v létání a zapojil se do konstrukce nové lodi pro více cest. Dne 27. března 1968 se s trenérem Serjoginem vydali na rutinní cvičný let s MiGem-15. Krátce nato se stíhačka zřítila u Kirzsacu a oba byli mrtví. Sovětské úřady kolem havárie okamžitě začaly mlžit, takže se záhy vyrojily konspirační teorie. Ty se snažily přijít na to, proč zcela jednoduchý cvičný let skončil takovou tragédií.

Zahlazení chyb, případně poprava

Většina skončila spekulacemi, v roce 2013 se kosmonautu Alexeji Leonovovi podařilo najít důkazy o příčině této havárie. Podle jeho informací bylo na vině jiné letadlo. Současně s Gagarinem byl testován i mnohem větší letoun typu Su-15. Ten během zkušebního letu selhal a klesl mnohem níž, takže se s Gagarinem téměř srazil. Kvůli vzdušnému víru ztratil Gagarin kontrolu nad letounem a MiG se o minutu později zřítil.

Porucha špičkového stroje by byla pro sovětské vedení velmi zahanbující, proto nebyly podrobnosti nikdy zveřejněny. Existuje ještě teorie, že Gagarin začal být i důsledkem pití nespolehlivý a prozrazoval nechtěné informace. Pro sovětskou politiku se tak stával z hrdiny pozvolna přítěží a nekontrolovatelnou osobou, kterou je třeba odstranit. Téměř kolize s druhým letadlem tak mohla být zcela plánovaná.

Proč myslíte, že Gagarin skončil zrovna takto?

Zdroj: ScienceDirect