O projekt už jeví zájem NASA. Unikátní zbraň by mohla Zemi ochránit před nebezpečnými asteroidy, které by jinak zanechaly ničivé následky.
NASA aktuálně zkoumá možnost vývoje obranného systému, který by dokázal tyto nebezpečné skály rozbít dny, nebo dokonce hodiny předtím, než nás zasáhnou. Přílet asteroidu, který před 64 miliony let zničil celý svět, nemohli dinosauři předvídat. My máme naštěstí nástroje, které dokáží zachytit každé těleso s apokalyptickými plány. Program NEOO (NASA´s Near-Earth Object Observations) zatím našel asi 28 000 těles, jejichž dráhy vedou velmi blízko naší planety.
Bitva na více frontách
Jenže zachycení je jen první část, musíme je nějak zničit. NASA naštěstí už pracuje na testovací misi DART, která je na cestě k asteroidu Didymos B. Cílem je nepatrně změnit jeho trajektorii. Neohrožuje sice Zemi, ale hodí se pro ověření postupu. Problémem je vždycky čas na reakci, protože o hrozbě potřebujeme vědět měsíce, nebo dokonce roky dopředu. Asteroidy ovšem často objevíme jen týdny či dny předtím, než proletí kolem Země.
To může změnit nová metoda zvaná Pi – Terminal Defense for Humanity. Projekt navrhl Philip Lubin, inženýr z kalifornské univerzity. Nyní byl vybrán v rámci NIAC programů NASA pro pokročilé koncepty. Místo odklonu tělesa ho má jednoduše zničit pomocí houfu malých tyčí podobných zásahu brokovnicí. Ty asteroid rozlomí na menší kusy, které následně neškodně shoří v zemské atmosféře. Podle velikosti skály budou ve dvou variantách.
Stanoviště na Měsíci a detekce před dopadem
Na jeden objekt půjde vypálit několik salv těchto projektilů, případně posílených o chemické nebo jaderné zbraně. Pro rychlejší dosah cíle má být systém Pi umístěn na oběžné dráze nebo na Měsíci. Druhá lokace by podle Lubina byla perfektní z důvodu absence atmosféry a nižší gravitace. Systém by tam využíval infračervené detektory a rizikový asteroid mířící přímo na Zemi by dokázal zasáhnout během několika minut od jeho zachycení.
Asteroid o velikosti 50 metrů v průměru by mohl být zničen jen 5 hodin před zásahem planety, takové těleso by zničilo město dopadem o síle 10 megatun. Šlo by o rozsah tunguské události. Objekt o velikosti 100 metrů v průměru by mohl být zneškodněn jeden den před dopadem, ten by byl roven 100 megatunám. Systém by si poradil i s Apophisem, obávaným „asteroidem posledního soudu“, který bude Zemi míjet v roce 2029. Ten by mohl být s velikosti 370 metrů zachycen 10 dní předem.
Zatím jen koncept, ale NASA jeví zájem
Menší objekty, jako ten o průměru 20 metrů z Čeljabinsku v roce 2013, by byly eliminovány jen 15 minut před dopadem na Zem. Tím by se dalo zabránit škodám na budovách a zranění lidí, kteří by se k takovým událostem připletli. Stran velkých asteroidů potřebujeme ještě trochu lepší varování, ačkoli Pi zatím poskytuje mnohem rychlejší kalkulace než dosud uvažované alternativy. Asteroid velikosti 1 kilometru by se dal zachytit 60 dní před dopadem, ten by měl sílu ničit kontinenty.
Samozřejmě se zatím jedná pouze o koncept, oficiální zájem NASA o tento postup už je však výrazným krokem. Právě Pi by se tak nakonec mohl stát důležitou součástí vesmírné obrany planety před destruktivními vetřelci. Zatímco setkání s mimozemšťany se nejspíše odehraje na mikrobiologické úrovni, pohyby asteroidů jsou velmi reálné. Navíc se už několikrát stalo, že nás objekty minuly „o vlásek“, ale všimli jsme si jich až po několika dnech.
Jakou střelnou zbraň jste si v životě vyzkoušeli?