Nový shluk slunečních skvrn je tak gigantický, že by bez problémů pohltil celou Zemi. A slibuje sluneční bouře

Některé tyto skvrny jsou tak velké, že by pohltily celou Zemi. Nové skupiny – známé jako „aktivní regiony“ 2993 a 2994 (AR2993 a AR2994) – budou nejspíš následovány třetí skupinou. Ta se stále skrývá v severovýchodní části Slunce a nejspíš způsobila bouři, která Zemi minula jen před několika málo dny. Každý shluk sestává z několika skvrn a pokrývá oblast mnoha milionů kilometrů čtverečních. Způsobuje je magnetické narušení.

Krása i rizika projevů cyklu

Magnetismus narušuje viditelnou fotosféru Slunce, což odhaluje relativně chladnější nižší vrstvy. „Jsem si jist, že během dalších let spatříme větší a činnější aktivní oblasti,“ prohlásil solární fyzik Dean Pesnell z NASA Goddard Space Flight Center. „Tyto dva regiony jsou prostřední velikosti a neukazují tak to nejlepší, co je sluneční cyklus 25 schopen nabídnout.“ Podle Pesnella dosáhne aktuální cyklus maximální aktivity v letech 2024–2025.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Energie z aktivních oblastí se může uvolnit jako radiace (solární bouře) a výrony koronální hmoty, což jsou koule superžhavé plasmy. Tyto bouře mohou vytvářet nádherné polární záře, ale jsou také rizikem pro elektrárny, satelity a komunikační sítě. Dokonce i pro astronauty, kteří se vydávají za ochranné magnetické pole Země. Komunikační specialista Jan Janssens podotkl, že Slunce je poslední týdny velmi aktivní a nevypadá to, že by mělo nějak polevit.

Vrchol cyklu na přelomu let

Minulý týden jen těsně minulo Zemi vypuzení solární plasmy, které vyrazilo z ještě ranější skupiny skvrn. „V těchto částech cyklu je taková situace zcela typická,“ podotýká Janssens. „Jak se cyklus blíží ke svému maximu, je vidět víc a víc skupin skvrn. Z toho také plyne větší počet těchto výronů.“ Záznamy také ukazují, že aktuální stav je asi stejně intenzivní jako během minulého cyklu a dokonce nižší, než u předchozích slunečních cyklů.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Pesnell, který je projektant v NASA Solar Dynamics Observatory, také uvedl, že solární bouře třídy X1.1 zachycená 17. dubna pochází podle všeho z třetí skupiny skvrn. Ta rotuje za oběma aktivními regiony na viditelném slunečním disku. Vědci z NASA dělí bouře na 5 skupin, každá následující je 10krát silnější než předchozí – A, B, C, M a X. Pokud jde o verzi X, teoreticky neexistují hranice její síly, nejsilnější byla zachycena roku 2003.

Rizika pro moderní svět

Americký úřad pro monitoring počasí NOAA ve zprávě uvedl, že bouře kategorie X1 způsobila rozsáhlé výpadky v radiofrekvencích pod 30 MHz napříč Jihovýchodní Asií a Austrálií. Stejně tak ovšem určila, že výboj hvězdného materiálu poslední bouře mine Zemi. Když výron koronální hmoty (CME) zasáhne Zemi, může mít několik kritických dopadů. Hlavně přetížení elektrické sítě a radiové komunikace na více úrovních.

Je schopen také přímo poškodit satelity a zahřát plyny horní atmosféry. To má pak výrazný vliv na satelity na nízkém orbitu. Moderní svět se zatím takovým dopadům celkově vyhnul a operátoři rozvodných sítí neustále posilují své vybavení právě proti takovým narušením. Některé z nejhorších výronů tohoto typu – například o Halloweenu v roce 2003 – ovšem vyhodily elektřinu v částech Evropy a Jižní Afriky i na několik hodin.

Co by pro vás znamenala nemožnost digitální komunikace?

Zdroj: TheScientist