Největší bouře v naší sluneční soustavě nabírá na síle. Ukazují to poslední vesmírné snímky

Astronomové a další odborníci existenci tohoto úkazu v horních částech atmosféry Jupiteru dosud nedokázali vysvětlit. Jde o natolik výrazný jev, že ho dovedly rozeznat už první člověkem sestavené dalekohledy. Z toho je patrné, že bouří už přes 300 let. Jde o anticyklónu, která byla původně dvakrát větší než Země. Otáčí se proti směru hodinových ručiček a poslední dobou dělá vědcům starosti. Něco se v ní totiž děje a stále zrychluje.

Trojnásobek Kyrillu

Velkou rudou skvrnu pozorujeme už od roku 1831 a znatelně zesiluje a zrychluje. To dokazují i data z Hubbleova vesmírného teleskopu, který zásobuje vědce potřebnými daty už více jak 10 let. Průměrná rychlost pohybu plynů v hurikánu se mezi lety 2009–2020 zvýšila o 8 %. Okraj bouře se momentálně pohybuje rychlostí asi 643 kilometrů za hodinu, vnitřek ovšem zpomaluje. Pro představu se hodí srovnání této bouře s větry, které se vyskytují na Zemi.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Například orkán Kyrill se na vrcholu Sněžky dostal na rychlost 216 kilometrů v hodině, hurikán Mitch udeřil na Kanárské ostrovy rychlosti 285 kilometrů v hodině. Jupiter je největší planeta Sluneční soustavy a je to také tzv. plynný obr. Dle odhadů je složen především z hélia, vodíku a některých organických sloučenin a jeho jádro tvoří kámen. Atmosféra má tvar zřetelných pruhů, které tvoří právě různě velké a intenzivní bouře.

Co pohání skvrnu?

Přes veškeré technické možnosti i přísun nových dat je pro vědce tato bouře stále velkou záhadou. Neexistuje zatím ani vysvětlení pro její zrychlení a měnící se chování. Hubbleův vesmírný teleskop je aktuálně jediným zařízením, které nám dokáže dodat skutečně detailní záběry tohoto atmosférického jevu. Jenže ani tak nepřišli badatelé na to, co nejdéle trvající bouři pohání. Problém je to, že i přes detaily z Hubbleova teleskopu máme jen snímky její horní strany.

iZdroj fotografie: Pixabay

Stále se totiž nejsme schopni dostat do spodních pater atmosféry, cokoli pod vrcholky mraků je tak pro vědce neviditelné. Badatelé však vyjádřili naději, že jednou se dočkáme odpovědi i na tuto záhadu. Máme k dispozici rozsáhlé datové soubory, kterým nejspíš chybí kontext. Zatím tak astronomové pracují s velmi omezenou znalostí několika dílů nekompletní skládačky. Pochopení celé atmosféry Jupiteru nejspíš povede k rozluštění původu a aktuální změny Velké rudé skvrny.

Jakou pořádnou bouřku jste zažili a měli jste strach?

Zdroj: Hubblesite