Meteorit starý 4,6 miliardy let vznikl při rozpadu protoplanety v raných dobách Sluneční soustavy, z toho důvodu jsou jeho vlastnosti zcela ojedinělé.
Většina meteoritů, které byly nalezeny na naší planetě, jsou si svým způsobem podobné. Proto je objev útvaru nazvaného EC 002 pro výzkumníky velmi významný. Tento unikátní meteorit přistál roku 2020 v poušti Sahara a ukázalo se, že je starší než Země. Prapůvodní vesmírná skála pochází z doby před 4,6 miliardy let a jde o jeden z nejstarších příkladů magmatu z vesmíru.
Starší než naše planeta
Jeho stáří a minerální složení naznačují, že má původ v prvotních dobách našeho solárního systému a pochází z kůry protoplanety. To je velký skalnatý masiv, který se časem změní na planetu. Tento meteorit je nejspíše vzácným přeživším kusem zárodku planety, která byla zničena nebo pohlcena nějakou větší protoplanetou během procesu formování Sluneční soustavy. Protože z těchto dob pochází i Země, jde vlastně o kousek našeho dávného bratrance.
Kusy EC 002 byly nalezeny v Alžírsku v květnu roku 2020. Tyto fragmenty měly světle hnědou až béžovou barvu a poměrně zrnitou strukturu. Obsahovaly krystaly v barvách zelené, zelenožluté a žlutohnědé. Většina z dosud nalezených meteoritů (je jich přibližně 3 100) jsou úlomky planetek, neumožňují nám tedy bližší pohled na diversitu protoplanet z dob formování Sluneční soustavy. Skoro všechny navíc pocházejí jen ze dvou mateřských objektů.
Rarita mezi meteority
Útvar EC 002 vystupuje z řady skalnatých meteoritů. Na základě měření podílu různých radioaktivních forem prvků, tzv. izotopů, bylo zjištěno, že mateřské tělo tohoto meteoritu bylo 4,6 miliardy let staré, chemické složení pak naznačuje zrod v částečně roztavené hornině v kůře protoplanety. Většina meteoritů pochází z planetek, jejichž kůra je čedičová, tedy bohatá na železo a hořčík, ale mateřská kůra tohoto útvaru byla bohatá na andezit, který obsahuje oxid křemičitý.
Celkově jde o nejstarší dosud objevený magmatický meteorit, který byl prozkoumán, což odhaluje formování primordiální kůry, jež pokrývala nejstarší protoplanety. I když je vysoce neobvyklý, další studie shledaly, že druh kůry, ze které pochází, byl během formování Sluneční soustavy poměrně běžný. Je rozumné usoudit, že ve stejném době a za stejných podmínek vznikla řada protoplanet s čedičovou kůrou, většina se jich ale v průběhu času rozpadla nebo byla zničena.