Astronomové jen kousek od Země objevili hrozivou černou díru. Je 10krát větší než Slunce

Někteří vědci se domnívají, že blíže k Zemi mohou být dokonce černé díry, které dosud nebyly detekovány, avšak jejich hrozby mohou být katastrofické.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Výzkumníci z National Optical-Infrared Astronomy Research Laboratory (NOIRLab) objevili nejbližší černou díru k Zemi, Gaia BH1. Je desetkrát větší než Slunce a leží 1 600 světelných let daleko ve směru souhvězdí Ophiuchus. Na rozdíl od předchozího rekordmana V616 Monocerotis je třikrát blíže Sluneční soustavě.

Identifikace podivného úkazu

Vědci provedli pozorování binárního systému s neviditelnou složkou pomocí dalekohledu Gemini North. Astrometrická data shromážděná sondou Gaia ukázala, že hvězda podobná Slunci v tomto systému je zasažena objektem o velmi velké hmotnosti. To umožnilo identifikovat objekt jako kandidáta na černou díru.

Simulace hmotnosti černé díry

Spektroskopie ukázaly, že veškeré světlo vyzařované systémem pochází pouze z viditelné hvězdy. Následné simulace, které berou v úvahu radiální rychlosti a astrometrické údaje, umožnily přesně určit hmotnost tohoto neviditelného jevu. Ta se rovná téměř deseti hmotnostem Slunce.

Měření radiálních rychlostí

Podrobnější hodnoty udává spektroskopická dráha, která je určena k naměření radiálních rychlostí z posunů Dopplerových čar ve spektru. Ukládá spodní hmotnostní hranici, do které se vejde až 5 Sluncí. Pokud by však neviditelnou složkou byla hvězda, pak by v tomto případě byla 500krát jasnější než celý systém.

Zdroj fotografie: Unsplash

Doba rotace hvězdy kolem černé díry je 185,6 dne, což je déle než u kteréhokoli známého podobného systému. Vysoká metalicita – tedy obsah prvků těžších než helium – ve hvězdě podobné Slunci naznačují, že systém vznikl se slabým tlakem při výbuchu supernovy. Doposud však nejsou známy přesné informace ohledně celého procesu vzniku tohoto systému.

Původní binární systém

Předchůdce černé díry by byl 20krát hmotnější než Slunce a jen několik milionů let po narození by vyrostl v superobra, který by pohltil svého současného společníka. Není ale jasné, jak by hvězda podobná Slunci mohla tuto fázi přežít, pokud původně patřila do binárního systému. Teoretické modely, které umožňují přežití hvězdy, předpovídají mnohem delší dráhu, než jaká je v současnosti pozorována. Jak vědci píší, je možné, že dříve byl binární systém trojitý nebo vznikl zachycením blízké hvězdy v otevřené hvězdokupě černou dírou.