Jak nalézt skutečné mimozemšťany? Bez mezigalaktického počítače obrovských rozměrů to nepůjde
Astronomové neustále hledají mimozemský život, ale tato snaha nejspíš zaostává díky hledání špatných věcí na špatných místech. Oxfordský vědec nabízí novou perspektivu.
Oxfordský vědec navrhl, že bychom měli hledat hypotetickou konstrukci hvězdné velikosti, která se jmenuje Dysonova sféra. Tedy v případě, že opravdu chceme najít mimozemský život. Počítač velikosti Dysonovy sféry by totiž dokázal využít hvězdnou energii. Tyto konstrukce obklopují hvězdy v těsné formaci a poprvé byly formulovány v roce 1960 Fremanem J. Dysonem, podle kterého byly pojmenovány.
Mezigalaktický počítač obrovských rozměrů
Nalezení mimozemského života na nás – snad – ještě stále čeká. Pokud se ho ale máme dočkat, potřebujeme dle vědce z Oxfordu výkon Dysonovy sféry. Jedná se o hypotetický konstrukt obklopující hvězdu, který je schopný zachytávat energii z ní proudící. Naše snahy o nalezení mimozemšťanů podle výzkumníka selhávají vlivem špatného pohledu na celý mimozemský problém, na což má poukazovat právě Dysonova sféra.
Cílem hypotézy bylo zjištění, že má lidstvo hledat průmyslové aktivity mimozemských civilizací, alepouze takové, které nejsou určeny ke komunikaci. Mimozemšťané by totiž nejspíš vytvořili něco, co normálně v přírodě nevidíme, a bylo by to velmi výrazné. V době vzniku hypotézy se jednalo o šílený nápad, protože lidé zkrátka nebyli zvyklí dívat se na svět jinou perspektivou.
Pokročilá civilizace a energie
Jakákoli pokročilá civilizace by potřebovala pro svou aktivitu výrazné množství energie. Pokud bereme v úvahu nás jako startovní bod, pak by počítač velikosti hvězd odpovídal stupni vývoje civilizace, jakou očekáváme ve vzdáleném vesmíru. Klíčovou otázkou tedy je: k jakému účelu by mohla Dysonova sféra sloužit? Nabízí se samozřejmě její využití jako místa pro život a vzhledem k blízkosti hvězdy i jako zdroje použitelného k produkci energie.
Pokud by něco podobného vytvořilo lidstvo, byl by to doslova herkulovský úkol. Taková platforma sestavená kolem našeho Slunce by zachytávala 400 septilionů (1 a 42 nul) wattů energie za sekundu. Jinak taky trilionkrát tolik, kolik jí využije Země za rok. A protože pokročilé civilizace by nepochybně využívaly mnohem větší hvězdy, byly by takové konstrukce viditelné na opravdu obrovské vzdálenosti.
Zdroj: Dailymail
Aby červí díra zůstala průchozí, potřebuje hmotu s gravitací, která odpuzuje. Vědec z Nagoje říká, že její stopu už máme v datech, jen ji nikdo nehledal
300 km od Brazílie klesá Van Allenův radiační pás tak nízko, že spaluje elektroniku na oběžné dráze. NASA kvůli tomu vypíná satelity
Německé rezervace přišly o tři čtvrtiny hmyzu za 30 let. Vědci vyloučili počasí i půdu, příčinu našli v mechanismu, který funguje i v Česku
PET lahev se v přírodě rozkládá staletí. Nový enzym to zvládne za den
Abélard a Héloïse leží vedle sebe v Père-Lachaise už 200 let. Legendární milostné dopisy ale možná nikdy nenapsali
