Úchvatný Einsteinův prstenec zachycen poprvé v plné své kráse. Dává možnost nahlédnout do tajemných hlubin vesmíru

Nová fotografie pocházející z Hubbleova teleskopu ukazuje naprosto ohromující jev. Jedná se o Einsteinův prstenec vzdálený miliardy světelných let od Země. Jde o úkaz pojmenovaný po fyzikovi Albertu Einsteinovi, který predikoval schopnost gravitace ohnout světlo. Odmítl teorii éteru, kterým se mělo původně světlo šířit. Teorie relativity přesáhla hranice fyziky, protože jde o teorii zasahující celé naše vnímání světa a původní představy o jeho fungování.

Prstenec tvořený galaxiemi

Fotografie zveřejněná Evropskou kosmickou agenturou ukazuje kulatý objekt, který ve skutečnosti obsahuje tři galaxie. Vypadají ovšem, jako by jich bylo sedm, přičemž čtveřice nejvzdálenějších vytváří kolem zbytku jasně viditelný prstenec. Ta, která je nejdále, je typem velmi jasné galaxie s gigantickou černou dírou ve svém středu. Tento typ je známý jako kvasar a je od Země vzdálená nepředstavitelných 15 miliard světelných let.

iZdroj fotografie: Se souhlasem Tom Metcalfe

V takové vzdálenosti by neměla být viditelná ani pro ty nejmodernější teleskopy. Jenže její světlo ohýbají právě dvě galaxie, které jsou k nám mnohem blíž. Ty jsou od nás 3 miliardy světelných let daleko, takže její obraz se nám zjevuje na pěti naprosto odlišných místech. Vidíme ji totiž 4krát uvnitř prstence a jednou v jeho samotném středu. Tato struktura se ovšem dá rozeznat jen pomocí numerických dat došlých právě z teleskopu.

Hmota i světlo

Je tomu již více než sto let – konkrétně šlo o rok 1911 –, kdy Albert Einstein přišel s průlomovou myšlenkou, že gravitace ovlivňuje světlo stejným způsobem, jako je tomu u běžné hmoty. V roce 1915 pak navrhl použití tohoto principu jako zkoušku pro svou obecnou teorii relativity. O 4 roky později byl fenomén potvrzen britským astronomem Arthurem Eddingtonem během zatmění slunce na západním pobřeží Afriky. Všiml si, že hvězdy u zakrytého disku se jeví částečně mimo své místo.

iZdroj fotografie: Se souhlasem Tom Metcalfe

Světlo těchto hvězd totiž ohýbalo právě Slunce svojí gravitací. Ovšem teleskopy v dobách Einsteina nebyly schopné nic takového zachytit. Poprvé byl jev spatřen na observatoři v Arizoně roku 1979. Pozorovaným objektem byl tehdy dvojitý kvasar QSO 0957+561. Ve skutečnosti jde o jediný kvasar, který je ale při pohledu ze Země zdvojen díky tzv. gravitační čočce. Jeho podoba je protažena gravitací bližší, ale pro nás neviditelné galaxie.

Zdroj: NBCNews