O krok blíže k pochopení vesmíru: Nový snímek Mléčné dráhy odhaluje dosud neobjevenou strukturu

V roce 1610 spatřil Galileo poprvé jednotlivé hvězdy Mléčné dráhy. Nový obraz galaxie odhaluje záhadnou strukturu, kterou předtím nikdo nikdy neviděl.

i Zdroj fotografie: iStock
                   

Záběr byl pořízen vysoce citlivým radioteleskopem MeerKat v Jižní Africe a ukazuje skoro 1 000 magnetických vláken. Ta mají na délku skoro 150 světelných let a jsou překvapivě uspořádaná a pravidelná. Jde o desetinásobek vláken, o kterých jsme věděli už dříve, což nám poskytuje důležitá statistická data. Původní studie jednotlivých vláken byla krátkozraká, jak podotýká astrofyzik Farhad Yused-Zadeh, který je původně objevil.

Od jednotlivých k velkému obrazu

Od roku 1980, kdy byla poprvé spatřena, tak můžeme proniknout mnohem hlouběji do jejich zajímavé skládačky. „Teď konečně vidíme ten velký obrázek – panorama zaplněné hojností magnetických vláken. Ze zkoumání jednotlivých kousků je velmi obtížné vyvodit jakýkoli závěr o jejich povaze nebo původu. Tohle je naprostý předěl v našem chápání těchto kosmických struktur.“ Jádro galaxie je na zkoumání poněkud problematické.

iZdroj fotografie: Se souhlasem Michelle Starr

I když je jen 25 000 světelných let daleko (což je v kosmických poměrech velmi blízko) je velmi obtížné do něj nahlédnout. Je totiž zakryto hustými mraky prachu a plynů, které blokují některé světelné vlnové délky včetně otických. Díky technologii můžeme ale spatřit i neviditelné spektrum. MeerKat je jedním z nejpokročilejších radioteleskopů na světě a od spuštění v roce 2016 nás zásobuje dosud nevídanými pohledy.

Nejnovější záběr celku

Poslední záběr byl sestaven z 200 hodin pozorovaných dat za dobu víc jak tří let. Ukazuje nám celou oblast v radiových vlnách v nesrovnatelné hloubce i jasnosti. Yusef-Zadeh s týmem pak odstranili pozadí a odhalili tak magnetické struny, které se v klastrech rozprostírají kolem galaktického centra. Je ovšem nejasné, jak vůbec vznikly. Víme však, že obsahují elektrony záření, které kolem vláken rotují téměř rychlostí světla.

Nový obraz dovolil badatelům zjistit o nich trochu víc a učinit tak další krůček k jejich pochopení. „Pokud byste byli například z jiné planety a narazili na jednoho velmi vysokého člověka, mohli byste dojít k závěru, že takoví jsou na Zemi všichni. Když ale uděláte statistiku napříč populací, zjistíte průměrnou výšku,“ vysvětluje Yusef-Zadeh. Právě to teď vědci dělají, protože mohou identifikovat sílu, délku a radiační spektrum.

iZdroj fotografie: Se souhlasem I. Heywood

Pole po celé struně

Teď například víme, že magnetická pole jsou natažena po celé délce vláken. Nová data také odhalila pozůstatky předtím neznámé supernovy, která má odlišné záření. Proto ji lze celkem spolehlivě vyloučit jako předka těchto vláken. V roce 2019 ukázala předchozí data MeerKATu existenci obrovské radiobubliny nad i pod galaktickou plošinou. Ta ji je odděluje od gamma Fermi bublin objevených v roce 2010.

Je možné, že vlákna jsou spojena právě s těmito bublinami, jde však o něco, co je potřeba ještě prozkoumat. Nová data také ukázala na další záhadu. Vlákna jsou totiž v klastrech či skupinách, ve kterých jsou rozmístěna velmi rovnoměrně, až připomínají například struny harfy. „Stále nerozumíme tomu, proč jsou ve skupinách nebo jak se oddělila, také nevíme, jak došlo k tomu rovnoměrnému seskupení. S každou odpovědí máme další otázky.“

Neznámé mechanismy zrychlení

Kromě toho je vědcům také záhadou mechanismus urychlující elektrony uvnitř magnetických vláken. Je možné, že mohou mít souvislost s podivným vláknem objeveným loni. To vysílá radiaci ve vlnových délkách radiosignálů i rentgenu. Dalším krokem bude pečlivé prostudování každého jednotlivého vlákna a plný popis jeho vlastností. Kompletní „katalog“ pak umožní hloubkovou statistickou analýzu celého souboru těchto úkazů.

iZdroj fotografie: Depositphotos

„Nepochybně jsme o jeden krok blíž jejích porozumění,“ podotýká Yusef-Zadeh. „Věda je ovšem vždy sérií pokroků na rozdílných úrovních. Doufáme, že se tomu dostaneme na kloub, je potřeba ale více teoretických analýz a dalších pozorování. Plné porozumění natolik komplexním objektům vyžaduje čas.“ Je tak vidět, že kromě dalekých hlubin vesmíru nacházíme stále dost záhad i ve vlastním vesmírném sousedství.

Který objekt ve známém vesmíru vás nejvíc fascinuje?

Zdroj: ScienceAlert

Diskuze Vstoupit do diskuze
147 lidí právě čte
Zobrazit další články
JakZdravě.cz
JakZdravě.cz
Přírodní prostředky, které odstraní hlen při infekci: Kurkuma, zázvor nebo také horká pára
Události247.cz
Události247.cz
Prodej uhlí hýbe světem
ArmádníZpravodaj.cz
ArmádníZpravodaj.cz
Ukrajinské rakety Neptun jsou doslova bičem na ruské lodě: ke dnu poslaly křižník Moskva i zrekvírovanou loď, Rusové se bojí přiblížit
adbz.cz
adbz.cz
Doba sušení prádla se zkrátí na polovinu: Do pračky stačí přidat ručník, funkční je také metoda „na burrito“