Rozumíte slovensky tak dobře, jak si myslíte? Ověřte si v našem testu, kolik vám zůstalo ze společného státu, až přijde na slovíčka, diakritiku a jazykové pasti.
Většina Čechů má pocit, že slovenštině rozumí „tak nějak automaticky“. Dokud nepřijde první slovo, které zní povědomě, ale znamená úplně něco jiného. Nebo formulář, kde si nejste jistí, jestli „rodné číslo“ přece jen není napsané trochu jinak. Možná si pamatujete večerníky z dětství, ale přemýšleli jste někdy, jak byste sami napsali větu po slovensky bez chyby? Zkuste si v duchu přeložit třeba „bydlím v Praze“ a hned uvidíte, jestli saháte spíš po češtině, nebo po opravdové slovenštině. A jestli chcete mít jistotu, tenhle kvíz vám ji rychle prověří.
Kdy se vám slovenština začne plést
Slovenština je nám blízká, ale společný stát skončil už před třemi dekádami a jazyková sebejistota se pomalu drolí. V redakci se často setkáváme s tím, že mladší čtenáři rozumí mluvené slovenštině z filmů nebo sítí, ale u psaného textu a pravopisu začnou váhat. Zároveň vidíme, že zájem o slovenštinu znovu roste – díky česko‑slovenským vztahům, seriálům, hudbě i práci a studiu přes hranice. Kvízy na tohle téma dlouhodobě patří mezi nejhranější, protože lidem umožní nenápadně si sáhnout na vlastní jistotu. A občas zjistit, že „rozumět všemu“ byla spíš milá iluze než realita.
Jak moc zůstalo ze společného státu
Tenhle kvíz je postavený tak, aby neprověřil jen pasivní porozumění, ale hlavně přesnost. Půjde o slovíčka, která svádějí k doslovnému čtení, o drobné rozdíly v diakritice i o věty, kde se čeština do slovenštiny nenápadně plete. Naše redakce proto vybrala otázky, které vycházejí z běžných konverzací, titulků seriálů, nápisů v obchodech i z nejčastějších česko‑slovenských jazykových pastí. Čekají vás situace, jaké zažijete u pokladny, na nádraží, v internetové diskuzi nebo při vyplňování formuláře. Bude potřeba trochu soustředění, jazykový cit a ochota si přiznat, že některé „jistoty“ nejsou tak pevné, jak vypadají.
Dokážete projít jazykovou zkouškou bez nápovědy
Berte to jako férovou výzvu, ne jako zkoušku ze školy. Zkuste projít otázkami bez nápovědy, bez slovníku a bez hledání na internetu, jen s tím, co máte v hlavě ze společného dětství, filmů a cest na Slovensko. Možná zjistíte, že patříte k té menší skupině lidí, která si poradí i s náročnějšími jazykovými detaily. A možná vás naopak překvapí, kolikrát vás zradí diakritika nebo jedno malé písmenko. Ať dopadnete jakkoli, výsledek vám ukáže, jak hluboko ve vás zkušenost ze společného státu opravdu zůstala. Tak pojďme na to – uvidíte sami, kolik slovenštiny ve vás ještě žije.