Rohlík, mléko i televize za komunismu. Tyto ceny si lidé pamatují dodnes, ale mladším dnes znějí skoro neuvěřitelně

Rohlík za pár haléřů, máslo za deset a jízdenka skoro zadarmo. Jenže kolik přesně to bylo? Ověřte si, jestli ceny z konce socialismu nosíte v hlavě dodnes.

Zdroj fotografie: ČTK

Stačí, aby někdo u stolu nadhodil, že dřív bylo levněji, a během minuty začne přestřelka čísel. Jeden si je jistý, druhý váhá a třetí si najednou uvědomí, že si plete obchod s hospodou. Právě to je na starých cenách zrádné. Nejde jen o nostalgii, ale o překvapivě konkrétní paměť všedních dnů. Jenže přesnost bývá menší, než si člověk myslí. Schválně si zkuste tipnout, u které položky byste si dnes už nevěřili.

Jenže co ta čísla vlastně říkají?

Tohle téma navíc nezmizelo. Jakmile se začne mluvit o zdražování potravin, benzínu nebo bydlení, srovnání s koncem socialismu se vrací do debat znovu. V redakci se s tím setkáváme pravidelně a skoro pokaždé narazíme na stejný omyl: nízká cenovka sama o sobě nevypovídá, jak snadno se tehdy nakupovalo. Důležité byly i mzdy, dostupnost zboží a pevně nastavený systém cen. Proto kolem těchto čísel dodnes panuje tolik jistoty i pochybností zároveň. A právě to z nich dělá nečekaně chytlavé téma.

Kde se chybuje nejčastěji?

V kvízu nejde o učebnicovou znalost, ale o orientaci v běžném životě na konci 80. let. Naše redakce vybrala otázky, které vycházejí z často citovaných cen základních potravin, dopravy, kina i dalších každodenních výdajů. Nejčastěji lidé neudělají chybu v tom, že by si nic nepamatovali, ale spletou si jednotku, dobu nebo konkrétní výrobek. Jedno číslo se jim zdá povědomé a druhé zní skoro stejně věrohodně. Hodit se vám bude postřeh, klid a trochu odstupu od zažitých vět, že všechno stálo pár korun. Tady rozhodují detaily.

A co když vás zaskočí i jistota?

Dokážete bez nápovědy trefit, kolik stála jízdenka, pivo nebo krabička Sparta? Možná zjistíte, že vám hlava funguje lépe, než jste čekali, a možná vás zaskočí otázka, kterou jste měli za jistou. Berte to jako bezpečné změření vlastní paměti, ne jako zkoušku. Kdo tu dobu zažil, ten si otestuje přesnost vzpomínek. Kdo ne, ten získá docela plastickou představu o tom, jak vypadaly běžné ceny těsně před rokem 1990. Zkuste to bez pomoci a uvidíte sami.