Jak dobře se vyznáte v Evropě, když vám sebereme mapu i navigaci? Zkuste kvíz, kde rozhodují vzdálenosti, směry a sousedé, ne školní poučky. Ego možná dostane lehkou ránu.
Když sedíte v kavárně s kamarády a někdo mezi řečí prohodí otázku, jestli je Madrid víc na sever než Řím, většina lidí odpoví bez rozmýšlení. V hlavě máme pocit, že Evropu přece známe, tolikrát jsme ji viděli v atlase, v počasí i při hledání dovolené. Pak ale přijde první pochybnost, někdo začne kreslit prstem neexistující mapu po stole a ukáže se, že jistota mizí rychleji, než by kdo čekal. Ego dostane malý škrábanec a debata se stočí k tomu, kolik toho o vlastním kontinentu doopravdy nevíme. Tahle nejistota není nic výjimečného, spíš naopak, své o tom ví skoro každý, kdo někdy zkusil podobný test bez berliček. A právě v takovém rozpoložení má kvíz, který sází na orientaci v Evropě, nejlepší šanci ukázat vám realitu. Zkuste si teď sami v duchu tipnout pár vzdáleností a směrů a uvidíte, jestli jste na tom opravdu tak dobře, jak si myslíte.
Cestujete po Evropě – ale víte, kde vlastně jste?
V posledních letech Evropu křižujeme víc než kdy dřív, ať už levnými letenkami, na Erasmus, nebo pracovně, ale přesto se v jejím prostoru často orientujeme jen podle leteckých linek a turistických mapek. V redakci se s tím setkáváme často, když nám lidé píší, že byli přesvědčení, že třeba Helsinky jsou skoro na stejné úrovni jako Petrohrad, nebo že Bratislava musí být dál od Vídně než Brno od Prahy. Reálné vzdálenosti a směry totiž v hlavě deformujeme podle toho, kam létají přímé spoje, kam jezdíme na dovolenou a o čem se nejvíc mluví v médiích. Když jsme podobné geografické testy dříve sdíleli, řada čtenářů přiznala, že dopadla citelně hůř, než čekala, i když si předem věřila. Právě tenhle rozpor mezi pocitem a realitou dělá z orientačních kvízů zábavný, ale zároveň docela střízlivý zážitek. A protože se Evropa v posledních letech řeší v souvislosti s cestováním, energetikou i politikou víc než dřív, dává smysl si v ní udělat pořádek i na úplně základní mapové úrovni. Tenhle kvíz je drobný, ale praktický způsob, jak si to rychle ověřit.
Tam, kde intuice klame nejvíc
Těžiště kvízu je jednoduché: zjistit, jak si vedete v odhadech, co je víc na sever nebo na jih, co leží blíž k moři, které země spolu sousedí a jak jsou od sebe opravdu daleko. Nejde o encyklopedické znalosti hlav měst, ale o schopnost představit si Evropu jako celek a trochu ji „otočit“ v hlavě. Lidé nejčastěji chybují tam, kde je realita proti intuici – třeba když mají určit, jestli je Lisabon západněji než Dublin, nebo kolik států vlastně protéká Dunaj. V redakci jsme proto vybrali otázky, které vycházejí z běžných cestovatelských situací, školních atlasek i typických omylů, na které narážíme v rozhovorech s čtenáři. Budete potřebovat spíš prostorovou představivost, základní přehled o Evropě a trochu odvahy spolehnout se na první intuici. Zároveň ale platí, že přílišné přemýšlení může škodit, protože člověk začne hledat zbytečné výjimky a kličky. Tenhle test proto prověří nejen vaše znalosti, ale i to, jak si stojíte v rychlém odhadu a orientaci bez mapy.
Dokážete to bez mapy a bez googlení?
Výzva je jasná: zkuste kvíz projít bez otevřené mapy, bez globusu i bez rychlého googlení a nechte pracovat jen vlastní hlavu. Možná budete překvapeni, jak dobře vám to půjde, nebo naopak zjistíte, že některé části Evropy máte v hlavě totálně „překroucené“. V obou případech ale získáte docela upřímnou zpětnou vazbu, která se hodí dřív, než začnete plánovat další cestu nebo se s někým pustíte do vášnivé debaty o zeměpisu. Výsledek uvidíte jen vy, takže není důvod mít strach, že vám někdo bude vyčítat špatně určené směry nebo poplétené vzdálenosti. Berte to jako malý trénink ega i paměti, který zabere pár minut a dokáže docela přesně odhalit vaše slepá místa. Jestli dáte většinu otázek bez zaváhání, můžete si právem říct, že se v Evropě opravdu vyznáte. A pokud ne, aspoň budete přesně vědět, na které kouty mapy se příště podívat o něco pozorněji.
Kvíz: Test orientace v Evropě bez berliček. Ego tady dostává zabrat rychleji, než si kdo připouští