Kvíz: Česká i světová historie bez hádání. Nadprůměr poznáte už po několika otázkách

Otevřete test z dějepisu a v hlavě se vám hned ozve: „Tohle jsme určitě brali, ale kdy přesně to bylo?“. Jednu bitvu si pamatujete podle obrazu z učebnice, jinou podle filmu, jenže roky a souvislosti už se vám trochu slévají. Snadno pak tipujeme podle pocitu, jestli byla Bílá hora dřív než průmyslová revoluce, nebo který král vlastně založil univerzitu v Praze. Většina lidí má přitom dojem, že má historii docela v malíku, dokud nepřijdou konkrétní otázky místo obecných dojmů. Právě v takových chvílích se ukáže rozdíl mezi tím, co si jen matně vybavíme, a tím, co máme opravdu zažité. Zkuste si proto pár minut ověřit, jak na tom ve skutečnosti jste.

Když dějiny řešíme mimo školní lavice

O historii se dnes mluví možná víc než kdy dřív, jen trochu jinak než ve školních lavicích. Sledujeme seriály z dobových kulis, posloucháme podcasty o moderních dějinách a na sítích se vedou spory o to, jak si kdo vykládá minulost. V redakci se často setkáváme s tím, že i jinak vzdělaní lidé tápou u základních milníků, třeba kdy skončila první republika nebo jak dlouho stála Berlínská zeď. Je přitom dobré mít v hlavě aspoň pevnou osnovu, protože minulost se pořád vrací v dnešních debatách o politice, identitě i pamětních místech. Zájem o dějiny navíc roste vždy, když se kolem nás rychle mění svět a hledáme jistotu v tom, co už jednou proběhlo. Teprve konkrétní otázky ukážou, jestli je váš přehled spíš nadprůměrný, nebo máte víc štěstí v hádání.

Co přesně tenhle test prověřuje

Kvíz je postavený tak, aby neprověřoval jen encyklopedickou paměť na každý detail, ale hlavně základní orientaci v českých i světových dějinách. Otázky se ptají na klíčové osobnosti, zásadní události i jednoduché časové souvislosti, které by měl znát každý, kdo se o svět kolem sebe alespoň trochu zajímá. Typickou chybou bývá, že lidé umí události zařadit jen přibližně, ale popletou pořadí, třeba mezi Bílou horou, vznikem Československa a druhou světovou válkou. V redakci jsme proto vybrali otázky, které vycházejí ze školních učebnic, běžných historických přehledů a nejčastějších omylů z praxe. Bude potřeba trochu přemýšlet, spojovat si data s příběhy a nenechat se svést mlhavým pocitem, že „to nějak souviselo s první světovou“. Díky kombinaci českých a světových témat si otestujete, jestli vnímáte historii jako celek, ne jen izolované kapitoly.

Dokážete obstát bez nápovědy?

Berte tenhle test jako malou výzvu i hru se sebou samými. Zkuste odpovídat bez nápovědy, bez internetového vyhledávače a bez rad od okolí, jen podle toho, co skutečně nosíte v hlavě. Možná zjistíte, že některé otázky z českých dějin vám jdou lépe než ty světové, nebo naopak, a to samo o sobě je užitečná informace. Pokud se bez většího zaváhání dostanete přes většinu otázek, můžete si docela oprávněně říct, že v historii patříte k nadprůměru. Když naopak několikrát tápete nebo musíte tipovat, může to být jemný signál doplnit si období, která jste ve škole příliš neřešili. Ať už dopadnete jakkoli, výsledek je jen pro vás a může být dobrým startem k tomu vidět dějiny ne jako povinný předmět, ale jako příběh, který vysvětluje naši přítomnost.