Hypersonické zbraně má ve výzbroji Čína a Rusko, ostatní na nich pracují. Podle mnoha odborníků ale nejsou určené k plošnému nasazení a mohou trpět řadou problémů.
Hypersonické zbraně jsou hrozbou, s níž je třeba počítat, protože je má mít v rukách Čína i Rusko. První země je zařadila do výzbroje v roce 2021, Rusko pak údajně již někdy v roce 2018. Spojené státy a další země trochu zaspaly a nyní se snaží náskok dohnat, ale naráží na mnoho problémů. Právě ony vyvolávají řadu pochybností o hypersonických schopnostech obou velmocí a o tom, jak moc jsou vlastně tyto zbraně funkční. Jisté je navíc jedno, musí být extrémně drahé.
Kinžál je vlastně upravená balistická raketa
Rusko má prokazatelně funkční hypersonickou zbraň Ch-47M2 Kinžál, právě ona byla první představenou hypersonickou střelou na světě zavedenou do výzbroje. Několik z nich vystřelilo i na Ukrajině, jde tedy jednoznačně o použitelnou zbraň. Na druhou stranu to není klasická hypersonická střela, ale upravená balistická raketa 9K720 Iskander, ovšem odpalovaná z letadel. Balistické rakety hypersonických rychlostí také dosahují, ale za hypersonické označované nejsou, což ale nijak nesnižuje nebezpečnost Kinžálu.
Druhou ruskou hypersonickou střelou má být námořní 3M22 Zircon se schopností zasahovat námořní a pozemní cíle. Má mít dostřel 1 000, možná až 1 500 kilometrů a dosahovat rychlosti až Mach 9. Do výzbroje byla zařazena na začátku roku 2023, kdy byly tyto střely instalované na fregatu Admirál Gorškov. Problém je, že funkčnost této zbraně deklaruje jen Rusko. Očekávalo se, že fregata Zircony odpálí veřejně během cvičení s čínským a jihoafrickým námořnictvem, aby své schopnosti Rusko jasně deklarovalo, ale nic takového se nestalo.
Konstrukce hypersonické střely má řadu úskalí
Experti samozřejmě diskutují o tom, proč Rusko k něčemu takovému nepřistoupilo, když tak rádo předvádí schopnosti svých zbraní. Na základě zkušeností s vývojem hypersonických střel v USA, kde do nich v posledních letech investují velké částky a stále řeší mnohé problémy, vyvozují, že Rusko nemuselo všechny problémy, například zaměřování na dlouhou vzdálenost, zvládnout. Pochopitelně nechce připustit ostudu v případě, že by se během veřejného cvičení jeho špičková zbraň do cíle netrefila.
Druhým důvodem jsou i extrémní ceny hypersonických zbraní, podle některých odhadů by použití 300 hypersonických střel mohlo vyjít na neuvěřitelných 18 miliard dolarů (378 miliard korun). Nikdo si proto nemůže dovolit jejich masovou výrobu a nasazení. Běžné (a to i sofistikované) zbraně vycházejí mnohem levněji. Proto se dá i v budoucnu očekávat jen jejich ojedinělé nasazení ve speciálních případech. Ostatně i Rusko proti Ukrajině vypálilo jen velmi malý počet střel Kinžál, nejspíše kvůli ceně a jejich omezenému počtu.