Je 50% šance, že je lidstvo pouhou počítačovou simulací. Jaké jsou reálné podklady?

Badatelé uvažují nad možností, že je lidstvo pouhou počítačovou simulací. Svět jako v Matrixu ale pravděpodobně nedokáží ani potvrdit, ani vyvrátit.

i Zdroj fotografie: iStock
                   

Otázku, zdali je lidmi vnímaná realita opravdu skutečná, nebo se jedná o pouhý konstrukt skutečně vypadající reality, si pokládali již filosofové v antickém Řecku. Ovšem stejně jako v současnosti, i tehdy se názory na problematiku výrazně odlišovaly. Popularitu úvah na toto téma v moderní historii významně zvýšila filmová série Matrix, která myšlenku možné simulace reality implementovala do myslí řady svých diváků. Pravdou však zůstává, že její reálnost či fiktivnost nedokáží vysvětlit ani vědecké špičky dnešní doby.

Simulace vs. jediná skutečná realita

Velmi rychlý (až překotný) technologický pokrok lidstva způsobil, že již v současnosti jsou příslušní odborníci schopni vytvářet omezené simulace reality a simulované postavy. Jedná se o významný výchozí bod k vytvoření plnohodnotné simulace reality, která by byla k nerozeznání od té naší. Tento fakt vede k úvahám nad množstvím „realit“ a „nápodob“ jako takových. Podle švédského filosofa Nicka Bostroma se v momentě úspěšného odzkoušení simulace potvrdí existence jedné reality a nekonečného množství probíhajících simulací.

To vše vychází z předpokladu, že každá simulace bude schopná vytvořit vlastní simulaci. Ovšem Bostrom je poněkud skeptický, pokud se jedná o schopnosti lidstva vytvořit něco takto pokročilého. Tvrdí, že je pravdivá pouze jedna ze tří tezí, a sice: lidstvo vyhyne před tím, než bude schopné vytvořit simulaci reality; jakákoliv pokročilá civilizace neshledá důvod k vytvoření většího počtu simulací svého historického vývoje; již nyní žijeme v počítačové simulaci (to je i důvodem, proč údajně lidé nikdy nedokáží vytvořit simulaci reality).

Jak poznáte, že jste pouhá simulace?

Bostromovu myšlenku později rozvedl astronom David Kipping, který sloučil první dvě teze do jedné a zároveň vyřadil hypotézu nekonečného množství simulací. Větší množství sekundárních simulací by totiž mělo mimořádné nároky na výpočetní výkon, tedy by je nebylo možné zpracovat. Kipping proto tvrdí, že jelikož lidstvo neumí vytvořit simulaci reality, nachází se buď ve skutečné realitě, nebo v úvodním pokusu o simulaci. V momentě, kdy lidé dokáží naprogramovat simulaci reality, se poté zvyšuje šance, že již v jedné existují.

iZdroj fotografie: Depositphotos

To v podstatě znamená, že dokud nevíte o žádném úspěšném odzkoušení počítačové simulace reality, máte poměrně obstojnou šanci, že jste „reální“. Předpoklad nicméně popírá část filosofů a badatelů, kteří poukazují na fakt, že kdyby byla simulace úspěšná, žádný subjekt by ji nedokázal uspokojivě zpochybnit – její tvůrci by vzali v potaz možné bádání a otázky, které v průběhu existence simulovaného lidstva vyvstanou, a učinili by proti nim patřičná opatření. Přesto se nabízí otázka, proč by někdo simulaci vůbec vytvářel.

Proč by podle vás někdo vytvářel simulovanou realitu?

Diskuze Vstoupit do diskuze
56 lidí právě čte
Zobrazit další články