Dětské hlavolamy a hříčky se někdy projeví jako skutečná muka pro kohokoli dospělého. Nepomohou ani akademické tituly, ani kolektivní brainstorming.
Největší problémy kolikrát domů nepřitáhnou dospělí, ale obyčejný žák druhé třídy základní školy. A nejedná se o průšvihy, ale hádanky a rébusy, nad kterými pak bezradně sedí oba rodiče. To byl i příklad matky Theresy Hooperové, žákyně druhého stupně. Ta vyfotila úlohu v učebnici a sdílela ji ve skupině na Facebooku, kde způsobila značný poprask. To opět potvrdilo, že právě dětské úkoly jsou pro dospělé často nesplnitelné.
Když se rodiče zaseknou
S běžným – nebo naopak neobvyklým – úkolem pro 2. stupeň ZŠ si neporadil ani americký profesor matematiky. Vypadalo to, že se stalo přesně to, o čem kdysi zpívala slavná ruská zpěvačka Alla Purgačeva v „Písni prvňáčka“. Nelehké dětské úkoly se pro dospělé stávají opravdu „tvrdým oříškem“. Lze se však dobrat i k jejich vyřešení. Pro jedny se tak mohou stát palčivým problémem, jiní rádi zavzpomínají na školní léta.
Není to ovšem beznadějné. Na rozdíl od profesora matematiky, který chtěl na základě tohoto neúspěchu ukončit vědeckou kariéru, se dítku školou povinnému dařilo bez problémů. Zadání je zcela jednoduché: Carla má 3 čtverečky představující stovky, 17 tyčinek představujících desítky a 16 teček představujících jedničky. Dokáže z nich sestavit 2 stejná trojciferná čísla a dokáže to provést se všemi těmito žetony?
Řešení existuje, nebo je problém v nastavení
Existují v zásadě dvě možnosti, jak se k tomu postavit. Buď prohlásíme, že se všichni dospělí zamotali kvůli chybě v zadání, nebo konstatujeme, že problém má zcela logické řešení, a pustíme se do jeho hledání. Pro řadu dospělých i dětí by se nemuselo jednat o příliš složitý úkol. Častý háček těchto úloh je ovšem v tom, že se dospělí zaměří na konkrétní problém a nevezmou v úvahu celkové podmínky.
Podívejme se tedy nejdříve na celkové možnosti, tedy soubor všech použitelných žetonů. To je přístup pro mnohé rodiče prakticky nemožný. Čtverečky jsou za 100, tyčinky za 10, tečky za 1. Celkem je tedy v souboru 300 + 170 + 16 = 486. V rámci tohoto problému tedy nebude odpověď větší než tento součet veškerých žetonů. Teď se znovu podívejme na otázky, co se po nás vlastně chce, ať nevynakládáme mozkovou energii špatným směrem.
Tvorba dvou stejných čísel
Dokáže Carla z žetonů sestavit dvě stejná trojciferná čísla? Už podmínka obsahuje jedno takové číslo, tedy žeton s hodnotou 100, musíme však použít žetony ze všech kategorií. Minimální trojciferné číslo je v tomto případě 111. V takovém případě bude mít Carla v rukou stále dostatek žetonů na vytvoření dalšího čísla 111. Odpověď na první část problému je tedy kladná – tvorba dvou stejných čísel jde.
Dovede ale Carla vytvořit čísla stejných proporcí a využít k nim všechny dostupné žetony? Ano, zcela jednoduše. Na začátku řešení jsme sečetli veškeré dostupné žetony a dostali sudé číslo. To znamená, že je dělitelné 2. Součet všech žetonů je 482, při dělení 2 získáme 243. Jsou to stejná čísla, jsou trojciferná a Carla na ně využila všechny žetony. Mnoha dospělým ale unikne právě celkový obraz a místo toho jim zamotají hlavu jednotlivosti.
Jakým způsobem jste k této úloze přistoupili poprvé?