Letošní zima odhalila slabinu tepelných čerpadel. Leckdy mohou vyjít dráž než plyn či pelety

Tepelná čerpadla slibují levné a ekologické vytápění. Letošní mrazivé týdny ale ukázaly i jejich slabší stránku, jak jsme v redakci VědaŽivě zjistili. Když teploty spadnou k minus patnácti a níž, zařízení musí pracovat naplno a spotřeba poté nárazově elektřiny roste. A právě tehdy mohou mít klasické zdroje tepla překvapivě navrch.

Jak funguje tepelné čerpadlo v mrazu

Princip tepelného čerpadla je vlastně docela jednoduchý – stačí, když si vzpomeneme na školní hodiny fyziky. Nejde o klasický kotel, který něco spaluje. Naopak. Ve skutečnosti čerpadlo primárně přesouvá teplo z okolí do domu. Pokud byste si to chtěli lépe představit, prozradíme vám, že to funguje podobně jako lednice, jen obráceně. Pokud jsou mírné zimy, jde o velmi výhodný model. Z jedné kilowatthodiny elektřiny vám totiž dokáže tohle zařízení vyrobit bez problémů klidně dvě až tři kilowatthodiny tepla.

Jenže jakmile venku pořádně přituhne, začne se karta nehezky obracet. Ve studeném vzduchu je totiž (logicky) mnohem méně tepelné energie, takže čerpadlo musí pracovat naplno. Účinnost pomalu klesá a při teplotách kolem minus patnácti až minus dvaceti stupňů už se jeho provoz může prodražit (tedy pokud chcete domácnost vytopit stále na alespoň trochu slušnou teplotu).

Navíc se na venkovní jednotce může tvořit námraza. Ta vzniká z vlhkosti ve vzduchu a moderní čerpadla ji musí pravidelně odmrazovat (u starších modelů se musíte o totéž postarat vy). A to samozřejmě znamená další spotřebu elektřiny.

Plynové kotle a pelety v silných mrazech příjemně překvapí

Klasický plynový kotel nebo kotel na pelety ovšem funguje docela jiným způsobem. Spaluje palivo a teplo vzniká přímo během hoření. Venkovní teplotě tak musíte přizpůsobit jen množství spotřebovaného paliva, ovšem výkon jako takový zůstává stejný.

Proto se v extrémních mrazech může stát, že plyn nebo pelety vyjdou levněji než provoz vzduchového tepelného čerpadla. A čím krutější a delší zimu máme, tím větší budete mít na jejím konci nedoplatky za energie. Pokud tedy bydlíte například v podhorských oblastech nebo v mrazových kotlinách, kde bývají zimy opravdu dlouhé, raději si to s tím odklonem od běžných typů paliv ještě rozmyslete. V opačném případě byste totiž mohli být nehezky překvapeni.