Většina těchto atrakcí je navržena tak, aby v návštěvnících vyvolala kombinaci adrenalinového napětí a pak obrovské euforie. Vznikl ale i zcela jiný koncept.
Myslíte, že by tuhle smrtící dráhu vaše tělo zvládlo? Tak se pevně držte, stejně vám to nebude nic platné. V roce 2010 navrhl na Royal College of Art v Londýně doktorand a bývalý zaměstnanec zábavního parku Julijonas Urbonas revoluční horskou dráhu. Ačkoli z dálky vypadala docela zábavně, měla poskytnout to největší vypětí v životě všech návštěvníků. Respektive v mnoha případech smrt. Byla to vlastně určitá forma euthanasie.
Alternativní forma ukončení života nemocných
Její designér je momentálně profesorem na Vilnius Academy of Arts. Jeho dílo mělo být přijatelnou volbou pro pacienty se smrtelnými chorobami, pro které už nebyla žádná naděje. Místo toho, aby naposledy vydechli na nemocničním lůžku, si Julijonas položil otázku: „Proč neodejít elegantně a uprostřed euforie?“ Jaké pocity by vás při takové jízdě provázely? A dalo by se to vůbec přežít, ačkoli úmysl takový rozhodně nebyl?
Co na to říká prostá gravitace?
Zemská přitažlivost hraje obrovskou roli v tom, že jsou horské dráhy natolik oblíbené. Jak zpomalujete po obrovském sešupu, prožíváte na moment stav beztíže. To vyvolává napětí v břiše, které je pro některé lidi stavem čisté euforie. Jak se ukazuje, všechny ty zatáčky a smyčky vytváří gravitační sílu známou jako g-force. Když je jí ale hodně, může vám vážně poškodit zdraví. A právě tohoto efektu chtěl Urbonas ve svém návrhu docílit.
Design smrtící horské dráhy
Návrh známý oficiálně jako Euthanasia Coaster začínal poklesem, který byl asi 3krát vyšší než u nejvyšší dráhy světa, Kingda Ka v New Jersey. Následovalo sedm menších smyček, které měly úvodní g-force udržovat po celou dobu jízdy. Na normální dráze tlačí tato síla vaši krev směrem od srdce a mozku. Jde ale jen o dočasný efekt, přesto někteří omdlí. Nejvyšší g-force byla 6,3, a to jen na několik vteřin. Bojoví piloti zažívají až 8–9 G.
V takovém případě byste ale měli kompresní oblek, který vám udrží krev v horní polovině těla, takže neomdlíte. Nejvyššího dosáhl důstojník letectva John Stapp, který na 2 vteřiny zažil 46,2 G.
Zapněte si pásy a vyrazíme, čeká nás pořádná jízda
Dosažení nejvyššího bodu trvá jednotlivci 2 minuty, zatím můžete přemýšlet o životě, nebo si to rozmyslet. Jestli chcete pokračovat, stiskněte tlačítko a už není cesty zpět. Dolů se budete řítit rychlostí 360 kilometrů v hodině a z vašeho žaludku bude máselnice. V první smyčce budete cítit dopad 10 G. Na rozdíl od jiných drah je ale tento stav udržován po celých 60 vteřin. Po první smyčce nebudete kvůli tomuto tlaku moci pořádně dýchat.
Cítíte se na omdlení, pořádně nevidíte a pod tlakem vám praskají kosti. Omdlíte, a jestli jde vše podle plánu, tak i umíráte. Váš mozek je ovšem naprosto úžasná věc, protože vydrží bez kyslíku až 6 minut, než se trvale poškodí. Možná to začne jako vzrušení, velmi rychle jste ale uvnitř noční můry. Tuto smrtící jízdu tak můžete přežít, ovšem budete mít poškozené orgány, kosti napadrť a zbytek života nejspíš prožijete v kómatu a na hadičkách.