Rusko spoléhá na řízenou střelu Burevestnik s neomezeným doletem, jaderným motorem a jadernou hlavicí

Rusko i přes jasně odhalenou skutečnost, že stav jeho ozbrojených sil je velmi špatný, vyvíjelo a stále vyvíjí špičkové zbraně, aby mohlo odradit své protivníky. Mnohé z nich souvisí s jaderným programem, což je jedna z mála oblastí, díky níž Rusko zůstává velmocí. Schopnosti Ruska v tom, jak jaderné hlavice doručit, má výrazně vylepšit střela s neomezeným dosahem 9M730 Burevestnik. Podle tvrzení ruských médií i některých další zdrojů již má být hotova.

Střelu s neomezeným dosahem nikdo jiný nemá

O samotné střele se toho oficiálně ví jen velmi málo, ale patří do šestice strategických zbraní, na jejichž existenci a vývoj v roce 2018 upozornil ruský prezident Vladimir Putin. Jedná se o střelu disponující jaderným pohonem, což znamená, že má teoreticky neomezený dolet. Může být osazena jadernou hlavicí a podle Ruska je zkonstruovaná tak, aby se dokázala vyhnout protiraketové obraně. Podobnou zbraň nejspíše nikdo nemá, alespoň představitelé USA tvrdí, že ani nepředpokládají, že by ji jejich země v nejbližší době vyvinula.

Na Burevestniku je samozřejmě nejpozoruhodnější jeho pohon, ale není přesně známo, na jakém principu funguje. Mohlo by se jednat o jaderný náporový motor. Podle některých spekulací malý jaderný reaktor nasává vzduch, ten pak ohřívá a tryskou jej vypuzuje pryč. Vzduch zároveň slouží k chlazení reaktoru. Ale samotné jádro reaktoru nepřijde se vzduchem do přímého styku, neměl by tedy být příliš radioaktivní. Na druhou stranu by v budoucnu mohla tato radioaktivita sloužit k navádění protizbraní.

Motor má střele dodat rychlost těsně pod hranicí zvuku. Burevestnik by měl být střelou s plochou dráhou letu, pohybovat by se tedy měl jen několik desítek metrů nad zemským povrchem, ale mohl by občas vystoupat, aby si prohlédl terén. Díky svému neomezenému dosahu by se střela doslova mohla potulovat ve vzduchu a v případě potřeby by ji velení nasměrovalo na cíl. Rusku by to dávalo možnost zaútočit i v okamžiku, kdy by mělo zničená odpalovací sila mezikontinentálních balistických raket.

Rozměry Burevestniku jsou velká záhada

Spekuluje se i o tom, jak je vlastně Burevestnik velký. Některé zprávy tvrdí, že s posilovacím motorem sloužícím ke startu je střela dlouhá 12 metrů a po jeho odhození 9,5 metru. Jiné zdroje uvádějí, že je velikostně srovnatelná se střelou Ch-101, ale další zpráva tvrdí, že je až dvojnásobná. Vývoj Burevestniku nebyl pro Rusko jednoduchý. Při testu střely v srpnu 2019 poblíž Severodvinska pokus selhal a minimálně 5 vědců přišlo o život. Mnohé měřicí stanice v zahraničí poté naměřily zvýšenou radioaktivitu, což může svědčit o selhání pohonu.

Není jasné, co Rusko myslí schopnostmi vyhnout se protiraketové obraně, protože podzvuková rychlost nic takového nezajišťuje. Ruské střely Ch-101 třeba ukrajinská obrana umí likvidovat v relativně vysokých počtech. V USA nyní údajně připravují novou smlouvu o omezení jaderných zbraní, jejíž součástí by mohlo být i omezení podobného druhu nosičů. Samozřejmě jen v případě, že i Rusko by takovou smlouvu podepsalo.