Čím to, že je horká voda mnohem lepším rozpouštědlem než studená? Při procesu je nutné narušit jisté síly

Když se na oblečení objeví skvrna, je voda první způsob, jak se nečistoty zbavit. Teplá voda přitom v takových případech funguje daleko lépe než ledová.

i Zdroj fotografie: Pxhere
                   

Rozpouštědlo je substance, která dovede rozpustit jiné látky. A voda je dobré rozpouštědlo – ostatně na tom stojí například vodové barvy, které právě ve vodě rozpouští prášek či úlomky pevných barviv. Stejně tak při domácím úklidu je voda nezbytnou součástí veškerých lázní a náplní pro čističe a další techniku. Rozpuštění pevných látek vyžaduje určitou energii, protože je potřeba narušit síly, které drží pohromadě jednotlivé molekuly.

S teplotou roste rozpouštěcí síla

V každém materiálu dochází k pohybu molekul. Jeho rychlost souvisí s teplotou dané látky – čím je teplejší, tím rychlejší pohyb. V horké vodě je tedy pohyb molekul intenzivnější než ve studené, takže dochází k většímu počtu střetů mezi molekulami vody a druhé substance. Většina pevných látek, například sůl či cukr, se s rostoucí teplotou rozpouští snadněji. To opět vychází z rostoucího pohybu molekul a z toho vycházející četnosti vzájemných kolizí.

To samé platí pro plyny, které s rostoucí teplotou unikají z tekutin. To například vysvětluje, proč vám sycený nápoj za teplého dne na terase mnohem rychleji „vyprchá“. Základem pro všechny plyny i tekutiny je tzv. Brownův pohyb, tedy náhodný pohyb částic v kapalinách a plynech. Tento jev byl poprvé zaznamenán biologem Robertem Brownem v roce 1827 při sledování pylových zrnek ve vodě, později byl ověřen na částicích prachu.

Průmysl stojí na rozpouštědlech

Rozpouštědlem lze nazvat jakoukoli látku, která dovede rozpustit jinou substanci a má v celém svém objemu jednotné chemické i fyzikální složení. S rozpouštěnou substancí ve výsledku vytvoří roztok, ve kterém je obvykle větší podíl rozpouštědla. Každý roztok tak obsahuje minimálně dvě složky. Na rozpouštědlech stojí mnoho průmyslových procesů včetně zemědělství. Jde například o složky lepidel, nátěrů, pesticidů nebo hnojiv.

iZdroj fotografie: Pxhere

Vzhledem k výrazné těkavosti je většina rozpouštědel vysoce hořlavá, výjimku tvoří ta chlorovaná. Při vystavení vzduchu mohou explodovat, během práce s nimi je proto nutné dodržovat obvykle přísná bezpečnostní opatření. Zdravotní rizika při nehodách zahrnují poškození dýchacích cest, nervového systému, případně jater či ledvin. Práce s těmito látkami zvyšuje také riziko tvorby rakovinného bujení v organismu.

Které rozpouštědlo používáte nejčastěji a k čemu?

Zdroj: ScienceNews

Diskuze Vstoupit do diskuze
104 lidí právě čte
Zobrazit další články