Včasné odhalení rizika, že se u pacienta rozvine makulární degenerace, bylo donedávna velmi složité. Nyní však byla objevena nová metoda, a to díky výzkumu zraku chobotnic.
Tým britských vědců, jejž vedl profesor Shelby Temple, během výzkumu zjistil, že existuje souvislost mezi kvalitou vnímání vzorů při určité intenzitě polarizovaného světla a množstvím ochranného makulárního pigmentu v centru sítnice lidského oka. Díky tomuto zjištění vyvinuli vědci přístroj, který dokáže změřit množství zmíněného pigmentu. Tento objev bude velmi pravděpodobně významně figurovat ve včasné diagnostice věkem podmíněné makulární degenerace.
Problémy se zrakem u starších lidí
Jedná se o onemocnění oční sítnice, které může mít za následek rozmazané nebo žádné vidění ve středu zorného pole. Obvykle se vyskytuje u starších lidí a je pravděpodobně ovlivněno genetickými faktory, cvičením a stravou. Makulární degenerace zasahuje takzvanou žlutou skvrnu, což je centrální část oční sítnice. Zpravidla se nejdříve zjistí jen v jednom oku, během několika let pak obvykle postihne i oko druhé.
Existují dvě formy tohoto onemocnění, které se liší příčinou vzniku, četností výskytu i vážností následků. U suché formy je oko postiženo zánikem fotoreceptorů sítnice a zrak se horší relativně pomalu. Suchá forma se týká 90 % nemocných s makulární degenerací. Závažné následky se ale projeví jen u 12–21 % z nich. U vlhké formy prorůstají nově tvořené cévy pod sítnici, což způsobuje krvácení do sítnice a později její odloučení. Vlhká forma vzniká v řádu týdnů či měsíců a je nejčastější příčinou praktické slepoty.
Překvapivý objev
Přístroj, díky kterému je nově možné predikovat riziko vzniku tohoto velmi těžkého onemocnění oka, byl inspirován znalostí faktu, že chobotnice a jiní mořští živočichové dokáží vnímat polarizované světlo a vzory v něm. Avšak i zasvěcené vědce překvapilo zjištění, že chobotnice dokáží vnímat tyto vzory, i když je světlo polarizováno jen ze dvou procent.
Když pak bylo výzkumem lidského zraku zjištěno, že také lidé dokáží vnímat stejné vzory i v případě, že je světlo polarizováno pouze z 24 %, nestálo novému objevu nic v cestě. Kvalita tohoto vnímání je totiž přímo úměrná množství makulárního pigmentu v centru sítnice. Díky novému přístroji by měli být lékaři schopni poměrně snadno změřit právě množství pigmentu, díky čemuž budou moci odhadnout pravděpodobnost rozvoje věkem podmíněné makulární degenerace.