Postrach radarových stanic. Rakety AGM-88 HARM jsou doslova kladivem, drtí i ruské radary na Ukrajině

Zkušenosti leteckých mocností z různých konfliktů, jako byla válka ve Vietnamu nebo války Izraele s jeho sousedy, začaly v 60. a 70. letech ukazovat, že silné letectvo není všemocné. Protože ho mohla značně oslabit moderní integrovaná protiletadlová obrana. Hlavně Sovětských svaz, který měl letectvo vždy slabší, se tak pokoušel vyvinout co nejlepší protiletadlové systémy a dodával je i spojencům. Nebylo tedy divu, že Západ se snažil najít odpověď. Tou jsou dnes střely AGM-88 HARM.

Radar při práci vysílá signál

Podstata moderní protiletadlové obrany spočítá v tom, že aby vás mohly rakety odpalované ze země sestřelit, musí vás nejdříve nepřítel vidět a zaměřit. Na krátkou vzdálenost to jde samozřejmě zrakem, ale na delší je třeba použít radar. Proto jsou také protiletadlové rakety středního a delšího dosahu naváděny hlavně radarem. Ten pracuje tak, že vysílá rádiové impulsy do prostoru a zachycuje jejich odraz. Ovšem když vysílá, lze ho samozřejmě velmi snadno zaměřit.

Na to se konstruktéři zbraní nesených letadly proti protivzdušné obraně zaměřili. Vytvořili střely, které vysílaného signálu využijí a radar napadnou. V 60. letech Američané nasadili hlavně ve Vietnamu střely AGM-45, které to uměly. Nosily je letouny speciálního určení označované jako Wild Weasel (divoká lasička). Později dostaly modernější střelu AGM-78. Se stále se zlepšujícími schopnostmi protivzdušné obrany se nakonec v roce 1983 ve výzbroji objevila nejmodernější AGM-88.

Zasáhne cíl až 150 kilometrů daleko

Jde o 4,1 metru dlouhou a 355 kilogramu těžkou raketu nesenou letadly. Je možné ji odpalovat v několika režimech, ale obecně střela dokáže detekovat impulzy vysílané radary protiletadlové obrany a zaměřit se na ně, případně si lokaci i zapamatovat, i když je radar již vypnutý. Nese bojovou hlavici o hmotnosti 66 kilogramů. Dokáže dosahovat rychlosti až 2 280 kilometrů v hodině. Nyní používané nejmodernější verze zasahují cíle do vzdálenosti 150 kilometrů, brzy má být ve výzbroji nová verze s ještě prodlouženým dosahem.

Raketu umějí odpalovat především letadla západních konstrukcí, protože tyto střely jsou ve výzbroji řady amerických spojenců. Novinkou je jejich integrace na původně sovětská letadla MiG-29 ukrajinského letectva, se kterou pomohli američtí technici. To v posledních týdnech Ukrajině pomohlo účinně napadat ruské protiletadlové baterie. Podle všech informací jsou střely odpalované v režimu, kdy pilot zná přibližnou pozici cíle. Po vystřelení rakety do této oblasti si pak její systémy cíl najdou a zničí ho.

AGM-88 za sebou mají dlouhou a úspěšnou historii nasazení. Jejich první zaznamenané použití bylo v roce 1986, kdy byly nasazeny při eliminaci protivzdušné obrany při amerických náletech na Libyi. Využity byly i při eliminaci silné integrované protivzdušné obrany při útoku na Irák v roce 1991 a při následném prosazování bezletové zóny. Použity měly být v roce 2011 během operace Unified Protector nad Libyí.