Experimentální zbraň 2. sv. války: Pekelné kolo bylo tak nebezpečné, že raději skončilo už ve fázi testování

Za druhé světové války vzniklo mnoho pozoruhodných zbraní, ale Panjandrum k nim nepatří. Při několika testech tento stroj selhal, údajně zabil i psa.

i Zdroj fotografie: Public Domain
                   

V letech 1943 a 1944 se britské ozbrojené síly připravovaly na invazi do Evropy. Plánovači věděli, že Němci na plážích ve Francii postavili masivní opevnění zvané Atlantický val. Útočícím vojákům na něm obránci mohli způsobit doslova krvavá jatka, není proto divu, že velitelé hledali způsoby, jak mohutné opevnění ze železobetonu překonat. Řešením měla být jedna z nejpodivnějších zbraní historie známá pod jménem Panjandrum, ovšem ukázala se jako divoká a neovladatelná.

Přeprava výbušnin přes pláž je komplikovaná

Technici spočítali, že k rozboření masivního opevnění k němu potřebují přepravit asi tunu výbušniny. To ale na bráněných plážích není jednoduché, protože je nutné se sem dostat na vyloďovacím člunu a pak překonat pruh písku pod hustou palbou. Inženýry ze speciálního oddělení britské admirality známého pod zkratkou DMWD nakonec zaujal nápad na specifickou zbraň jevící se jako řešení všech problémů.

iZdroj fotografie: Public Domain

Její konstrukci tvořila dvě kola o šířce asi 30 centimetrů a průměru kolem tří metrů. Uprostřed byla spojena dutým válcem, do něhož se měla vtěsnat tuna výbušnin. Aby se zařízení dostalo z vyloďovacího člunu na pláž a poté přes pruh písku, měla kola po svém obvodu připevněna malé rakety, bylo jich až 70. Výpočty ukazovaly, že kolo dosáhne rychlosti až 100 kilometrů v hodině a po explozi by v opevnění mohlo prorazit otvor, do něhož by se vešel i tank.

Řídit Panjandrum nebylo snadné

Zbraň měla být tajná, ale v září 1943, kdy ji technici poprvé testovali, se utajení nezdařilo, protože si v Devonu zvolili pláž plnou turistů. Rakety nebyly ke kolům připojeny všechny, ale i tak se test nezdařil. Panjandrum ztratil směr poté, co některé z raket selhaly. Technici se nedali odradit, rozhodli se zkusit svoji konstrukci upravit. Například přidáním třetího kola nebo lanek, s jejich pomocí hodlali kolo řídit. Ale síla raket nakonec vodicí lanka zpřetrhala.

Přesto se v lednu 1944 rozhodli uskutečnit závěrečný test za přítomnosti vysokých důstojníků a kameramanů. Nejdřív vše vypadalo dobře, ale pak se uvolnila jedna a posléze druhá raketa a Panjandrum se začal kývat. Důstojníci se schovali do úkrytu, před nekontrolovaně se řítícím monstrem musel utéci nakonec i kameraman. Jedna z uvolněných raket měla zasáhnout psa jednoho z důstojníků. Po tomto fiasku dostala zbraň samozřejmě stopku a britští vojáci se v Normandii úspěšně vylodili i bez její pomoci.

Proč byl nápad na Panjandrum tak nebezpečný?

Diskuze Vstoupit do diskuze
130 lidí právě čte
Autor článku

Vít Lukáš

Zobrazit další články