Někteří z nejjedovatějších hadů světa mohou ve velmi blízké budoucnosti zachraňovat životy. Ostatně jejich jedy používá medicína už dlouhou dobu.
Výzkum univerzity v Queenslandu například ukazuje, jak dokáže jed zastavit nekontrolované krvácení. V jedu dvou hadů byl nalezen protein, který dokáže zrychlit přirozenou schopnost našeho těla tvořit krevní sraženiny. Konkrétně šlo o jed pakobry východní a zmije paví. Výzkumný tým soustředěný na biomateriály z AIBN (Australien Institute for Bioengineering and Nanotechnology) vedla postgraduální badatelka Amanda Kijas.
Rychlejší zastavení krvácení
Cílem týmu je, aby bylo možné přípravek prodávat v normálních lékárnách, ideálně jako součást standardních lékárniček. Stejně tak bude užitečný pro záchranáře nebo armádu v bojových zónách. Půjde jím zastavit krvácení, zatímco bude pacient převážen do nemocnice. Jed je za nízkých teplot tekutý, dosáhne-li tělesné teploty, ztuhne, aby ránu utěsnil. „Asi 40 % úmrtí spojených se zraněními nastane v důsledku silného krvácení.“
„Tahle míra je ještě mnohem vyšší při bojových operacích,“ uvádí Dr. Kijas. „Příroda vytvořila nejelegantnější a zároveň nejsofistikovanější mechanismus, který můžeme upravit tak, aby zachránil lidi právě před tímto nebezpečím. Výzkum ukázal, že je možné dosáhnout pětkrát menší ztráty krve a krvácení přestane třikrát rychleji, když je použit hadí jed. Tedy ve srovnání s přirozeným procesem srážení krve. Platí to i u hemofiliků.“
Ušetření kapacity organismu
Kijas pracovala v AIBN spolu s jeho ředitelem, profesorem Alanem Rowanem, emeritním profesorem Martinem Levinem a doktorandem Ramanathanem Yegappanem. V současnosti jsou pomůcky v lékárničkách založené na gázách, ty často při zastavení krvácení prakticky nepomáhají. „Když takové vážné zranění nastane, složitost hojícího procesu těla zcela zaměstná veškeré schopnosti organismu. Na kontrolu krvácení pak už nemá kapacitu.“
„Doufáme, že právě tento gel zrychlí proces hojení ran a redukuje krvácení, takže tělo bude mít dostatek kapacity, aby k němu přispělo i samo.“ Výzkum získal grant od amerického ministerstva obrany, s dodávkou krve od australského Červeného kříže. Aktuálně je testován pro předklinické schválení. Na formě pro komerční využití spolupracuje profesor Mark Mirdwinter z queenslandské School of Biomedical Sciences.
Pomůcka pro další zranění?
Společně s Metro North Health v Royal Brisbane and Women’s Hospital a Herston Biofabrication Institute výzkumný tým dále zkoumá, jak by se tato technologie dala použít i na ošetření popálenin či dalších druhů zranění.
Zmije a pakobra
Zmije paví žije hlavně v jižní a jihovýchodní Asii. Dle některých zdrojů má na svědomí nejvíce lidských obětí ze všech žijících hadů. Má velmi silný jed a vyskytuje se v oblastech, kde lidé běžně chodí naboso nebo jen v sandálech. Je aktivní hlavně v noci, tudíž ji lze velmi snadno přehlédnout, každý druh je zbarven dle podkladu oblasti.
Pakobra východní je druhý nejjedovatější had světa žijící ve východní části Austrálie. Vyskytuje se častěji než taipan a je útočnější. Kromě dnů s extrémními horky je aktivní hlavně za světla. Dospělý jedinec má 65–170 cm, někdy i 2,5 metru. Vyskytuje se ve světlé nebo tmavě hnědé barvě, dále oranžovožluté, béžové, šedé až černé. Mimo Austrálii (kromě Tasmánie) se objevila i na Nové Guineji, kam ji však zavlekli lidé.