Jedna z nejkvalitnějších ruských zbraní Msta-S se může rovnat těm západním. Na frontě jich je velký počet

Průběh dělostřeleckých soubojů v konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem dnes většinou spočívá v masivní, ale méně přesné ruské palbě a slabší, zato však přesnější ukrajinské odpovědi, kterou zemi umožnily dodávky kvalitnějších západních systémů. Neznamená to ale, že by ruské zbraně byly totálně zastaralé a nepřesné. I Rusko má systémy, které se mohou v mnoha ohledech západním rovnat, a navíc jich je velký počet. Tím asi nejpoužívanějším je samohybná houfnice 2S19 Msta-S.

Nová zbraň byla kombinací osvědčených systémů

Samohybné houfnice byly v sovětském dělostřelectvu léta hojně zastoupeny a v 80. letech začali konstruktéři s vývojem nového systému. Rozhodli se zkombinovat několik osvědčených částí zbraní do jedné nové. Jako hlavní zbraň využili houfnici 2A65 ráže 152 milimetrů použitou v tažené zbrani označované jako Msta-B. Tu umístili do věže osazené na podvozku tanku T-80, který je ale vybaven motorem a převodovkou z tanku T-72.

Do výzbroje sovětské armády začala být zbraň zaváděna v roce 1989 a po rozpadu SSSR Rusko pokračovalo v její výrobě a zlepšování, několik jich zůstalo i v rukách Ukrajiny. Ačkoli jde o konstrukci z 80. let, neznamená to, že je zastaralá. Byla totiž v průběhu let modernizovaná a současná verze 2S19M2 je v mnohém jiná. Má vylepšený motor, modernizovaný automatický systém řízení palby a je napojena na ruský navigační systém GLONASS.

iZdroj fotografie: Vitaly V. Kuzmin / Creative Commons / CC BY-SA

Celý systém váží 42 tun. Vozidlo je 7,15 metru dlouhé, 3,38 metru široké a 2,99 metru vysoké. Jeho posádku tvoří pět vojáků. Ti jsou v ocelové věži, jejíž pancíř dosahuje tloušťky 15 milimetrů. Jsou tak chráněni proti palbě ručních zbraní a střepinám granátů. Na silnici dosahuje houfnice rychlosti až 60 kilometrů v hodině a její dojezd je 500 kilometrů. Kromě děla má posádka k dispozici i kulomet NSVT ráže 12,7 milimetru.

Dron laserem označí cíl pro granát děla

Nejnovější verze houfnice dokáže vypálit až 10 ran za minutu. Ve vozidle je zásoba 50 granátů. Dosah při střelbě klasickými granáty je 25 kilometrů. Speciální střelivo má zasahovat cíle ve vzdálenosti až 40 kilometrů, některé ruské zdroje dokonce uvádějí, že existují granáty s dvojnásobným dosahem, což ale není potvrzeno. Houfnice navíc dokáže spolupracovat s dronem vybaveným laserovým značkovačem. S jeho asistencí pak může používat laserově naváděné protitankové projektily 2K25 Krasnopol.

Ruská armáda již ukázala video, jak tímto projektilem na dlouhou vzdálenost zničila ukrajinský tank. Tyto granáty mají mít dosah až 25 kilometrů. Co ale zůstává největším kladem houfnic Msta-S, je jejich počet v ruských rukách. Odhaduje se, že ruská armáda jich má zhruba tisíc kusů, většinu modernizovaných na verze M1 a M2. Na frontě jich jsou nasazeny stovky, čemuž se západní dělostřelecké systémy počtem ani nepřibližují. Ale některé houfnice se Ukrajině podařilo zničit. Věž ze zničené Msta-S ukázala i na výstavě na Letenské pláni.

V čem jsou podle vás silné stránky a v čem slabiny ruského dělostřelectva?

Zdroj: ScienceNews