Asi nejznámější a možná i nejoblíbenější italské jídlo. Tradičně se peče v kulatém tvaru, ale kurýři ji rozvážejí v plochých čtvercových krabicí s plastovou „židličkou“ uvnitř.
Co k tomuhle designu vede a k čemu je ten vtipný kousek plastu? Je to praktické a zároveň velmi úsporné. Pokud si objednáte pizzu v restauraci, nebo si ji upečete doma, peče se většinou na kruhové pánvi. Stejně tak i servírování probíhá na velkém kulatém talíři. Jakmile se však rozhodnete nechat si tento pokrm doručit domů, nebo si ho berete s sebou, ocitne se v čtvercové krabici. Důvod zdánlivě podivné volby je ovšem naprosto jednoduchý.
Kulaté se nikdy tolik neujaly
Pro výrobce jsou totiž čtvercové krabice snadné na výrobu a jde přirozeně i o cenově nejdostupnější řešení. Krabice je z jednoho kusu upraveného kartonu, který lze rychle složit do krychle, kostky nebo kvádru. Můžete je také snadno skládat na sebe a všechny se vejdou do termotašek. Kulatá krabice by kromě estetiky neměla žádný další přínos. Nedošlo by ani k výrazné úspoře místa, zato by přibyly problémy spojené s jejich stabilitou.
Takovou krabici by navíc pravděpodobně nešlo vyrobit jen z jednoho dílu, což by se nevyhnutelně projevilo i na provozních nákladech. Tvar skrývá i další, zcela praktickou výhodu. Horký vzduch se totiž zachytává v prostoru rohů, takže pizza vydrží déle čerstvá a teplá, dokud nedorazí k zákazníkovi. Kartonová přeprava je u pizz ovšem otázkou moderní doby. Například v 19. století se těstoviny prodávaly v kovových izolačních boxech.
Kulaté krabičky a kousek plastu
V první polovině 20. století byl v Americe běžný hlavně pouliční prodej pizzy po jednotlivých dílech na papírovém tácku. To se ostatně děje i dnes, ale spíše jsou tyto stánky u obchodních center a v rušných pasážích či na nádražích. Experimenty s kulatou krabicí se přirozeně objevily. Například firma Apple od roku 2010 používá kruhovou krabici s otvory. Těmi uniká vlhký vzduch a pizza tak zůstává křupavá. Podobně kdysi experimentovala také Pizza Hut.
Tento model se nicméně příliš neuplatnil. Existuje ovšem i případy, kdy se oba tvary shodnou. Kupříkladu pizza sicilského typu se totiž peče jako čtverec, nikoli kruh. Ještě tu máme ale jednu záhadu, a sice tu podivnou plastovou „židličku“, která je vždycky uvnitř. Opravu to připomíná malý stoleček zapíchnutý do pizzy přesně uprostřed. A stejně jako v předchozím případě je důvod zcela prozaický a vychází z praxe a fyziky.
Ochrana před „rozsednutím“
Oficiálně se toto příslušenství jmenuje pizza saver, tedy zachránce. Slouží totiž jako podpěra bránící tomu, aby se prostředek kartonového víka opřel přímo o povrch pizzy. roztavený sýr, polevy a další přísady se tak neroztírají a nelepí přímo na papír. Tento vynález si nechala roku 1985 patentovat Carmela Vitale ze státu New York. Původně přišla s plastovým nástrojem na přepravu nikoli pizzy, ale prakticky jakéhokoli pokrmu.
Brzy se ukázalo, že právě u pizzy se tento malý dílek osvědčí nejlépe a stal se tak trvalou výbavou každé pizzerie. U nás je nejoblíbenější Capricciosa. Zajímavé také je, že hlavní město není v Itálii, ale jde o brazilské Sao Paolo. Působí zde na 6 000 pizzerií, takže nepřekvapí, že se tu sní více jak milion porcí denně. Pravá pizza se servíruje vařící, sýr má postupně tuhnout. Pokud si při prvním soustu spálíte patro, je to správně.
Jaké přísady na vaší pizze nesmí chybět?
Tiskové zprávy
|
PŘEČTENÍ: 7290
Historie a kultura
|
PŘEČTENÍ: 10367
