Čína stále navyšuje počty svých jaderných hlavic. Každý rok by jich mohla do výzbroje zařadit zhruba 50 nových

Čína se může během několika let změnit v dalšího významného hráče na poli jaderných zbraní. Ačkoli je má již od roku 1964, nebyl její arzenál zhruba do 90. let nijak významný, hlavně ve srovnání s USA a Ruskem. Čínská vláda tehdy deklarovala, že jí nejde o útok, ale že omezený počet hlavic jí dává možnost na kohokoli dostatečně udeřit silou v nějaké odpovědi. V posledních letech ale počet jaderných hlavic v Číně roste a podle expertů neustále růst bude, což naznačuje tichou změnu strategie.

Čínu ve zbrojení nic neomezovalo

Velikou záhadou je, kolik jaderných hlavic Čína vlastně má, protože na rozdíl od USA a Ruska vázaných smlouvami (i když od smlouvy Nový START Rusko odstoupilo, ale slíbilo její limity dodržovat) Čína žádnými omezeními limitována nebyla a není a nebylo možné počty jaderných zbraní kontrolovat. Podle nejčastějších odhadů Čína disponovala na začátku 90. let asi 150 hlavicemi a v roce 2021 zhruba 400, i když existují některé odhady, že jich může být až 2 tisíce, ovšem většina expertů se k tomuto číslu nekloní.

Čína bývala ve výrobě jaderných zbraní omezena materiálem, ale již loni se s Ruskem dohodla na dodávkách vysoce obohaceného uranu, měla ho získat 25 tun. Navíc zprovozňuje dva rychlé reaktory označované jako CRF-600. Vláda sice tvrdí, že budou sloužit pro civilní účely, experti ale tato tvrzení zpochybňují. Čína by tak podle nich měla být díky reaktorům schopna získat materiál na 50 nových jaderných hlavic ročně.

Počty mají v příštích letech dramaticky růst

Pokud půjde rozšiřování počtu jaderných zbraní dosavadním tempem, mohla by mít asijská velmoc v roce 2027 zhruba 700 jaderných hlavic a v roce 2035 již plných 1 500. Jde sice o znatelné navýšení jaderných schopností, ale zdaleka nebude dosahovat počtu jaderných zbraní Ruska (zhruba 6 400 hlavic) a USA (5 800 hlavic). Ovšem pokud se ve světě objeví vůle na nějaké jaderné dohody (nyní všemu brání ruská invaze na Ukrajinu a reakce států Západu na ni), měla by podle odborníků být jejím signatářem i Čína.

iZdroj fotografie: Public Domain

V případě Číny nejde jen o zvyšování počtu jaderných hlavic, ale i jejich nosičů. Čína navyšuje třeba počty balistických raket schopných je nést, ale i ponorek nebo letadel. Například staví nové pole s asi 300 odpalovacími sily v Ujgurské oblasti. Ve vývoji je stealth bombardér Xian H-20 nebo nový typ ponorek s balistickými raketami Type 096. Z mnohých stran zaznívají hlasy, že by bylo dobré se pokusit čínskou produkci jaderných zbraní zpomalit, třeba sankcemi na ruský Rosatom, aby jí nedodával tolik materiálu na jejich stavbu.