Blackout se nešíří jako ve filmu. Síť padá v řádu vteřin a na každé úrovni napětí jinak, vysvětluje energetik

Pondělí 28. dubna 2025, 12:33 středoevropského času. Během zhruba dvanácti sekund zůstalo bez proudu celé kontinentální Španělsko a Portugalsko.

Foto: Public Domain Pictures

Kdo si představil pomalé zhasínání ulic blok po bloku, jak to známe z hollywoodských thrillerů, mohl by být překvapený. Finální fáze iberského blackoutu proběhla tak rychle, že ji žádný člověk nemohl sledovat pouhýma očima. Automatické ochrany odpojovaly vedení, rozvodny a zdroje v kaskádě, kterou řídila fyzika, ne operátor. Podle finálních závěrů ENTSO-E šlo o kombinaci oscilací v soustavě, problémů s řízením napětí a rychlého odpojování generátorů. Výsledek: padesát milionů lidí ve tmě. Obnova? Ta trvala do rána dalšího dne.

Tři patra sítě, tři různé kolapsy

Abychom pochopili, proč blackout nevypadá jako ve filmu, musíme se podívat na elektrickou síť jako na budovu se třemi patry. Každé se při poruše chová jinak.

Přízemí – domácí síť 230 V. Paprskové zapojení, jednosměrná cesta od jističe ke spotřebiči. Když se něco pokazí, jistič odpojí okruh a zhasne jedna místnost, maximálně celý byt. Skokově, bez varování.

První patro – distribuční síť. Napětí v řádu desítek kilovoltů, členěné po větvích a oblastech. Výpadek rozvodny dokáže shodit celou čtvrť nebo obec naráz. Sousední ulice přitom může svítit dál, protože je napájená z jiné větve. Proto při velkém výpadku některé okrsky zhasínají „na přeskáčku“, ne v úhledné linii, jak to ukazuje kamera.

Střecha – přenosová soustava 220/400 kV. Páteřní síť propojující elektrárny, velké rozvodny a přeshraniční vedení. Tady jeden vypadlý prvek ještě nemusí znamenat katastrofu, soustava má redundance. Ale jakmile se problémy začnou řetězit, padají velké uzly a s nimi celé regiony. Právě to se stalo na Pyrenejském poloostrově.

Jak vysvětluje RNDr. Michal Svoboda z Univerzity Karlovy v odpovědi pro projekt Zeptej se vědce, laik většinou nevidí proces, jen následek. Světlo buď svítí, nebo ne. Mezistav, ve kterém se ochrany přetahují s fyzikou, trvá příliš krátce na to, aby ho lidské oko zaregistrovalo.

Dvanáct sekund pádu, patnáct hodin obnovy

Chronologie iberského blackoutu, jak ji popsala španělská vláda, ukazuje kontrast, který žádný film nedokáže věrně zachytit.

Kolapsová fáze proběhla mezi 12:33:18 a 12:33:30. Dvanáct sekund. Oscilace v soustavě, pokles výkonu, kaskáda odpojení generátorů, a hotovo.

Obnova vypadala úplně jinak. Operátoři museli síť znovu budovat po ostrůvcích: nejdřív nastartovat elektrárny schopné startu ze tmy, pak opatrně připojovat další zdroje a spotřebitele tak, aby znovu nevzniklo přetížení. Pomohly interkonekce s Francií a Marokem. Kolem desáté večer mělo elektřinu necelých 50 % poptávky. K sedmé hodině ranní 29. dubna už 99,95 %.

Proč tak dlouho? Pád je automatický, řídí ho ochrany nastavené na milisekundy. Obnova je řízená a opatrná, krok za krokem, protože každé unáhlené připojení velkého bloku může celý ostrov znovu shodit. Největší paradox blackoutu: čím rychleji síť spadne, tím pomaleji se zvedá.

Česko: součást stejné sítě, vlastní zkušenost

Česká přenosová soustava, kterou provozuje ČEPS, je přeshraničními vedeními napojena na všechny sousední státy a synchronně spolupracuje s celou kontinentální Evropou. To znamená dvojí: větší vzájemnou závislost, ale i možnost koordinace a podpory. Iberský blackout zbytek evropské soustavy významně nenarušil právě proto, že se porucha podařila oddělit na přenosových vazbách s Francií.

ČEPS má plán obrany proti vzniku a šíření poruch i plán obnovy pro scénář typu blackout. Že nejde o teoretické cvičení, ukázal 4. červenec 2025, kdy Česko zažilo vlastní bezprecedentní rozsáhlý výpadek. Nebyl to totální blackout celého státu, ale rozsah stačil na to, aby Energetický regulační úřad sestavil pracovní skupinu. Její závěrečná zpráva popsala 30 nápravných podnětů, od úprav krizové komunikace přes pravidelná cvičení až po přísnější požadavky na odolnost zdrojů a střídačů.

Co dělat, když zhasne

Praktický návod je překvapivě jednoduchý:

• Vyzkoušet jiné místnosti a spotřebiče – zjistíte, jestli jde o jeden okruh, nebo celý byt.
• Zkontrolovat jističe v rozvaděči.
• Podívat se, zda svítí sousedům, na chodbě nebo jestli jede výtah.
• Ověřit plánovanou odstávku na webu distributora.
• Pokud porucha trvá déle než 10 minut, nahlásit ji na poruchové lince.

A pokud jde o velký výpadek? Vládní projekt 72 hodin doporučuje mít doma zásoby na tři dny bez základních služeb: pitnou vodu, trvanlivé jídlo, svítilnu a rádio na baterie, powerbanku, hotovost a potřebné léky. Smysluplný záložní zdroj dává smysl hlavně tam, kde domácnost závisí na elektřině kvůli čerpadlu, vytápění nebo zdravotnické technice.

Některé budovy přitom svítí i uprostřed totálního blackoutu: nemocnice, velké hotely, průmyslové podniky s vlastními dieselagregáty. I většina bytových domů dnes má na schodišti nouzové osvětlení na baterii. Právě ta osamělá okna ve tmě jsou to, co film paradoxně zobrazuje správně.

Film tedy nelže úplně. Zkresluje ale tempo a čitelnost děje, zpomalí ho a uklidí do vizuálně přehledné linie, protože z neviditelného elektrického procesu potřebuje udělat srozumitelný obraz. Realita je rychlejší, méně lineární a pro člověka stojícího ve tmě prakticky nerozluštitelná. Jediné, co pozná jistě, je výsledek.